Scéna.cz 

Leonard Bernstein (25. srpna 1918 – 14. října 1990)

V srpnu jsme si připomněli nedožité devadesátiny fenomenálního amerického dirigenta, hudebního skladatele, klavíristy, pedagoga, hudebního popularizátora a televizní hvězdy. Patřil k těm, kdo nejvíce zpopularizovali vážnou hudbu mezi širokými vrstvami posluchačů.

Leonard Bernstein se narodil 25. srpna 1918 v Lawrence ve státě Massachusetts. Hudbu začal studovat na Harvardu, pokračoval na Curtis Institute ve Philadelphii. V letech 1940-1941 navštěvoval Tangelwood, kde byl žákem Sergeje Kusevického. Roku 1943 byl jmenován asistentem dirigenta Newyorkské filharmonie. Způsobil senzaci, když na koncertě na poslední chvíli zastoupil Bruno Waltera. Šéfdirigentem byl jmenován r. 1958. V roce 1969 se však funkce vzdal, aby se mohl více věnovat skladbě. Až do své smrti hostoval u nejvýznamnějších orchestrů (Bostonský symfonický orchestr, Izraelská filharmonie, Londýnští symfonikové, Vídeňská filharmonie), operních domů a na hudebních festivalech po celém světě a stal se jednou z nejzářivějších dirigentských hvězd 20. století. Na veřejnosti se proslavil svými televizními popularizačními pořady o (vážné) hudbě. Tyto pořady, které získaly celou řadu televizních ocenění (např. 11 Emmy), z něj v 60. letech udělaly televizní hvězdu a jednu z nejvýraznějších kulturních osobností v USA. Začínal pořadem „Omnibus“, který měl v letech 1954-1961 deset dílů. Na přelomu 50. a 60 let. 20 století uskutečnil 15 programů pro dospělé (1958-1962) a především 53 programů pro mladé s názvem: „Young People's Concerts with the New York Philharmonic“ a dokument Leonard Bernstein nahrává West Side Story (většina těchto pořadů jsme mohli vidět i u nás na ČT).

Jeho dílo zahrnuje muzikály (Ve městě. West Side Story, Candide, Mše), opery (Zmatek na Tahiti, Klidné místo) , balety (Nezamilovaný, Dybbuk) , symfonie (Jeremiáš, Kadiš, Věk úzkosti). Pro jeho hudbu je typická snaha o propojení takzvané vážné a tzv. populární (taneční) hudby. Mimořádně nápadný je také rytmus většiny jeho skladeb. Z mnoha děl (i z názvů) je také patrná jeho sounáležitost k židovské kultuře.
V roce 1990 osobně navštívil Prahu, kde nastudoval s Českou filharmonií 9. symfonii L. v. Beethovena. Téhož roku zemřel.