zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Hudební rozhledy v prosinci

Hudební rozhledy v prosinci

autor: archiv   

Jiří Kout, který se zejména svými janáčkovskými a straussovskými kreacemi proslavil na nejprestižnějších operních scénách světa, patří k osobnostem, o nichž se – alespoň ve světě vážné hudby – prostě ví. Díky svým mimořádným uměleckým kreacím se zařadil k nejvýznamnějším dirigentským veličinám posledních let a mezi umělci – ať už jsou to pěvci či instrumentalisté – se těší autoritě jako málokdo. Přitom se chová velice skromně a na publicitu si příliš nepotrpí. Když mu nedávno oznámili, že ho Václav Klaus vybral mezi čty¬řiadvacet výjimečných osobností, jimž předá 28. 10. ve Vladislavském sále Pražského hradu ta nejvyšší státní vyznamenání, chtěl se dokonce této pocty vzdát.
Přes šest tisíc návštěvníků se v průběhu tří zcela vyprodaných koncertů v sále Berlínských filharmoniků stalo ve dnech 18.–20. 10. svědky v zahraničí zřídkakdy uváděného kompletního provedení Smetanova cyklu Má vlast. Ve vzorně vypravené programové brožuře s obsáhlou životopisnou statí o Smetanovi a jeho cyklu z pera Wolfganga Stähra, řadou dobových rytin, Plickovou fotografií „stověžaté“ Prahy či faksimilií žofínského plakátu prvního souborného uvedení díla, v ní samozřejmě nechyběl ani podrobný profil hostujícího dirigenta Jiřího Bělohlávka. Rovněž se tu dovídáme, že Berlínští filharmonikové celý cyklus naposledy uvedli před dlouhými sedmnácti lety s Jamesem Levinem.

Slavná opera Modesta Petroviče Musorgského, Boris Go¬dunov, psaná na autorovo vlastní libreto, neměla vůbec lehký osud. Její první verze, kterou skladatel nabídl carskému divadlu v St. Petěrburgu v prosinci 1869, byla údajně kvůli absenci ženské hlavní role odmítnuta stejně jako druhá, tzv. definitivní – rozšířená a zčásti pozměněná verze s doplněným ženským partem. Skladatel tak v létě roku 1872 přepracoval ještě instrumentaci polonézy a dal vzniknout třetí, tzv. revidované podobě opery. Teprve ta byla konečně přijata a navíc při své premiéře slavila mimořádný úspěch. Nicméně po Musorgského smrti se kolotoč změn a úprav roztočil znovu.
Skladatele – a také klavíristu a spisovatele – Ilju Hurníka kdysi někdo označil za renesanční osobnost. Blíží se však spíše typu anglického gentlemana, a to nejen kvůli nerozlučné dýmce, kterou má společnou se svým oblíbeným Sherlockem Holmesem, ale i pro svůj bohorovný klid, či úsečně břitké soudy o umění a o životě. Ke své pětaosmdesátce (25. 11.), před jejíž oslavou byl 28. října oceněn na Pražském hradě i státním vyznamenáním, mohl nabídnout hned několik premiér. A to včetně skladby Verba sancta, tedy Svatá slova, která měla v provedení sólistky Iny Kanchevy a Pražské komorní filharmonie řízené Kasparem Zehnderem premiéru na závěrečném koncertě letošního Janáčkova máje.

10.12.2007 23:12:52 Redakce | rubrika - Z médií

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Časopis 18 - sekce

HUDBA

Hudební tipy 19. týden

Bulat Okudžava

Alicia Keys: Live in LA
Komorní a zároveň emocemi prodchnuté vystoupení jedné z nejosobitějších a nejorigin celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Hudba Pink Floyd a obraz Karla Zemana se propojili

The Dark Side Of The Moon Competition

Při příležitosti 50. výročí alba The Dark Side of the Moon se hudba skupiny Pink Floyd stala součástí díla Kar celý článek

další články...