Koncerty Bartókův a Lutosławského
autor: archiv
Dva nejslavnější Koncerty pro orchestr 20. století – Bartókův a Lutosławského – patří k sobě nejen příslušností žánrovou. Znamenaly na nových základech vzkříšení hudebního druhu, jaký hudba 19. století neznala a ani do roku 1943 se výrazněji neprosadil. Zlomové dílo tak vytvořil až Béla Bartók ve vzrušené době druhé světové války. Snad proto, že vzniklo až tehdy, váží se k jeho Koncertu pro orchestr mimohudební výpovědi, i když titul jednoznačně preferuje jako základní žánrovou vlastnost koncertantní uplatnění orchestru. To poslání díla se ovšem vždy respektovalo. Hrály je především přední orchestry, které tu našly vynikající příležitost k virtuosnímu uplatnění. Když roku 1954 vznikl a byl zveřejněn Koncert pro orchestr Lutosławského, osvědčil se v téže funkci. Už to vedlo k tomu, že byl poměřován dílem Bartókovým a srovnáván s ním. Lze v něm ovšem vyposlouchat nejen typové, ale i slohové příbuznosti: je pochopitelné, že autor slavné Smuteční hudby za Bélu Bartóka se k mistrovi přihlásil i další skladbou.
Inspirace Bartókem se tu ovšem projevily hlavně tvůrčím navázáním na slohové rysy a kompoziční principy. Dílo je už zřetelně dál: najdeme tu postupy a místa, jež předjímají budoucí Novou hudbu, především významné pozdější kompoziční projevy Lutosławského; má tedy ve vývoji evropského symfonismu podobnou roli, jako některé téměř současně s ním psané partitury např. Oliviera Messiaena či Miloslava Kabeláče. Paavo Järvi, rodák z estonského Tallinu a dnes občan USA, hraje obě díla se Symfonickým orchestrem z Cincinnati skvěle: se zřetelně vytvarovanými obrysy stavby, jasným žánrovým či typovým vyhraněním všech vět, od kterého odvíjí tempa i frázování. Orchestr je důsledně ukázněný a má kvalitní hráče ve všech skupinách i skutečně vynikající sólisty na všech exponovaných postech. Je zřejmé, že orchestr rozumí tomu, co hraje a je schopen pružně reagovat ná záměry i pokyny dirigenta, který byl od podzimu 2001 jeho šéfem. Jsou to vynikající interpretace: výrazově i vůbec muzikálně bezprostřední a přitom přece intelektuálně odvážené a promyšlené. Dramaturgie tohoto CD byla k posluchači tak pečlivá, že krátký čas, který tu vybyl vedle duraty obou monumentálních děl, vyplnil ještě krátký doplněk: Lutosławského Fanfára pro Louisville z poloviny 80. let. Na ploše pouhé půldruhé minuty je tu tak konfrontován sloh zralého mistra s významným dílem první fáze jeho zrání. Je to drobnost krátká trváním, ale velkolepá invencí a důsledností slohu: výrazná fanfára, ale přece dílo Nové hudby se zřetelnými průniky přesně notovaných i aleatorních vrstev, hudba osobitě vyhraněná a působivá. Vsunutí této drobnosti mezi dva navzájem příbuzné monumenty zřejmě způsobilo váhání, jak skladby na disku seřadit: v textu bookletu se o nich pojednává v chronologickém sledu a také disk inzeruje nejdřív velkým písmem po sobě jména Bartók LUTOSŁAWSKI. Konečné pořadí, vypsané v podrobných údajích desky i barevné obálky bookletu, je však Lutosławski: Koncert, potom Fanfára a nakonec Bartók: Koncert.
TELARC CD-80618
Witold Lutosławski: Koncert pro orchestr, Fanfára pro Louisville; Béla Bartók: Koncert pro orchestr, Cincinnati Symphony Orchestra, řídí Paavo Järvi
Nahráno 1.–2. 5 2005 v Music Hall, Cincinnati, Ohio, hudební režie Robert Woods, zvuková režie Michael Bishop.
Celkový čas 71:40
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Články v rubrice - CD boxy
Jan Šikl vydává kompilaci scénické hudby
Skladatel, aranžér a multiinstrumentalista Jan Šikl vydává dvě alba, na kterých zkompiloval výběr ze své dosav ...celý článek
Časopis 18 - sekce
DIVADLO
Divadelní tipy 19. týden
Světák Jan Libíček
Jaký byl ve skutečnosti veselý tlouštík českého filmu? Dokumentem připomínáme náhlý odch celý článek
HUDBA
Turbodechovka Fanfare Ciocărlia roztančí Flédu
Fanfare Ciocărlia, jedna z nejproslulejších balkánských dechovek, představí 12. května v premiéře na Flédě svo celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Oceněné drama Píseň jmen
Píseň jmen
Tim Roth a Clive Owen jako přátelé, do jejichž dětství vstoupila druhá světová válka. Oceněné ka celý článek