Výročí mistra fugy J.S. Bacha
autor: Z webu
Německý skladatel a varhaník, představitel vrcholného hudebního baroka, mistr kontrapunktu Johann Sebastian Bach. Neexistuje snad člověk, který by někdy v životě nezaslechl velebné tóny některé Bachovy skladby. Hudba, která se dotýká srdce vnitřním obsahem, má pro odborníky i naprostou technickou dokonalost. Proplouvá staletími a je stále živá…
Johann Sebastian Bach se narodil v Eisenachu. V devíti letech osiřel a žil u svého bratra varhaníka. Tím byla dána i jeho budoucnost všestranného hudebníka. Nejprve se stal houslistou ve výmarské dvorní kapli, poté byl varhaníkem postupně v Arnstadtu. Bachův pobyt se zde ale nevydařil. Byl posedlý hrou na varhany a odmítl vést hochy ve školním sboru. Naštěstí získal místo ve svobodném říšském městě Mühlhausenu, tam také napsal první velké kantáty. Po roce byl však Bach nespokojen , údajně s nedostatkem dobré církevní hudby v Mühlhausenu, a rozhodl se odejít. Když mu bylo 23 let, získal dvojnásobný příjem, protože odešel do Výmaru, kde sídlil jeden z největších dvorů v Německu a kde pracoval pro dva vévody - Wilhelma Ernsta a Ernsta Augusta. Bach byl sice velice mladý, ale ve Výmaru zbohatl, navíc tu začala jeho kariéra.
V r. 1714 byl Bach povýšen na koncertního mistra. V dalších třech letech pak vytvořil přepisy koncertů, řadu mistrovských kostelních kantát a spoustu varhanních děl, včetně 18 varhanních chorálů, k nimž se ještě koncem života vrátil. Bachovo angažmá ve Výmaru však skončilo dramaticky. Kvůli žárlivosti mezi oběma vévody byl pominut při obsazování nejvyššího postu, a to kapelníka. Naštěstí mu bylo nabídnuto jiné kapelnické místo v Köthenu, ale Wilhelm Ernst mu nepovolil ihned odejít. Bach se rozzlobil a byl pak za hrubost uvržen skoro na měsíc do vězení. Bach začal na novém působišti v Köthenu v prosinci 1717. Jeho pán, kníže Leopold, byl o devět let mladší a utrácel 1/4 dvorského rozpočtu na svého velkého koníčka - na hudbu. Nyní měl skvělého J.S.Bacha jako kapelníka i jako skladatele. Jako dvorní kapelník v Köthenu dostával plat 400 tolarů, což bylo právě tolik, kolik dostával dvorní maršálek, druhý nejvyšší dvorní hodnostář.
V létě jezdíval mladý kníže Leopold do slavných lázní - do Karlových Varů. Bach ho tam doprovázel dvakrát. Za druhého pobytu v K.Varech Bachovi náhle zemřela manželka Marie Barbora. V šestatřiceti letech se pak oženil s profesionální sopranistkou Annou Magdalenou Wilkenovou, která byla o 16 let mladší a kterou již znal a s níž spolupracoval.
V Köthenu pak Bach pokračoval ve studiu klávesové hudby a psal sbírku dvojic skladeb v každé tónině v dur a v moll ve vzestupném pořadí. (C dur, c moll, Cis dur, cis moll, D dur, d moll, Es dur, es moll ...atd ). U každé dvojice předchází fugu, v níž je téma zpracováno systematicky a kontinuálně v každém hlase, preludium, které má často harmoničtější charakter a fugu uvádí. Bach nazval sbírku Dobře temperovaný klavír.
V tomto období Bach složil i další, dnes velmi známé skladby, t.j. orchestrální svity, koncerty, dnes známé jako Braniborské koncerty, a další, převážné orchestrální díla.
Rozpočet na hudbu v Köthenu byl snížen, když byl kníže Leopold požádán o vojenskou pomoc Prusku. Bach si požádal o prestižní post kapelníka a kantora v kostele sv.Tomáše v Lipsku. V osmatřiceti letech byl ustanoven na toto místo, které z něj vlastně učinilo ředitele hudby v celém městě. Zůstal v něm až do konce života. Zde se opět začal převážně věnovat skladbou duchovní hudby. V prvních letech v Lipsku psal Bach kantátu každý týden a za šest let zde napsal ohromující počet asi 190 kantát. Během tohoto období zkomponoval m.j. Magnificat, Janovy a Matoušovy pašije.
Po roce 1734 se Bachova už stagnující situace v Lipsku zhoršila, když nový rektor sv.tomášské školy chtěl věnovat menší pozornost církevní hudbě. Jejich spor nakonec rozhodl saský soud v Drážďanech, a to po té, co byl Bach jmenován čestným kapelníkem a skladatelem saského kurfiřta.
Na sklonku života byl Bach fascinován rigorózní a složitou hudbou italského skladatele Palestriny ze 16. st. Zejména některými jeho díly v přísném stylu zvaném style antico . Jedním z nejlepších příkladů vlivu style antico na Bacha je jeho mše h-moll. Mše za jeho života nebyla provedena.
Na konci života Bach pracoval na třech projektech, z nichž každý představuje souhrn jeho uměleckých aspirací. Mše h-moll, 18 lipských chorálů a Umění fugy.
Bach na konci života onemocněl šedým zákalem a prakticky oslepl. Počátkem roku 1750 byl operován, ale později téhož roku byl stižen mrtvicí. Zemřel 28.7.1750 v Lipsku ve věku 65 let...
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Časopis 18 - sekce
DIVADLO
Bílá Voda míří na prkna naší první scény
Činohra národního divadla chystá dramatizaci románu Bílá voda od spisovatelky Kateřiny Tučkové. Premiéra 9. kv celý článek
HUDBA
Pet Shop Boys: Nonetheless
Legenda taneční a elektropopové hudby. Britské duo Pet Shop Boys proslulo už koncem osmdesátých let, kdy vydal celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Kultovní punkový opus Jubilee
Jubilee
Dokud je hudba dost nahlas, neuslyšíme, jak se hroutí svět! Kultovní punkový opus s mnoha známými p celý článek