zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Ředitelem festivalu Pražské jaro byl jmenován Pavel Trojan

Pavel Trojan

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Správní rada Mezinárodní hudebního festivalu Pražské jaro na svém zasedání dne 20. června 2022 jmenovala Pavla Trojana novým ředitelem festivalu, funkce se ujme 1. srpna 2022. Naváže tak na práci dlouholetého ředitele Romana Bělora. „Po jednadvaceti letech v čele Pražského jara odcházím na vlastní žádost,“ uvádí Bělor. „Nastala vhodná chvíle, abych předal vedení festivalu Pavlu Trojanovi, kterého jsem do festivalového týmu před dvanácti lety přijímal. Svými schopnostmi, vzděláním i zkušenostmi mne i správní radu přesvědčil, že bude správnou osobností zaručující kontinuitu a další rozkvět festivalu,“ zdůrazňuje.

Rada přijala v této souvislosti následující usnesení: „Správní rada obecně prospěšné společnosti Pražské jaro děkuje řediteli Romanu Bělorovi za dlouhodobou a úspěšnou práci ředitele festivalu“. Rada zároveň zvolila Romana Bělora za svého člena a vyjádřila přesvědčení, že se bude v rámci její činnosti na řízení společnosti i nadále podílet.
Pavel Trojan je absolventem oborů skladba a dirigování na Pražské konzervatoři, na Hudební fakultě pražské AMU vystudoval obory hudební management a skladba. Na Pražském jaru působí od roku 2010. Postupně měl na starosti agendu marketingu, PR, stal se tiskovým mluvčím a od roku 2019 je náměstkem ředitele.
„Děkuji za projevenou důvěru a panu řediteli Bělorovi za vše, co jsem měl možnost se od něj naučit,“ uvádí nově jmenovaný ředitel Pavel Trojan. „Pražské jaro považuji za mezinárodní festival světového renomé, ve kterém se v ideálním poměru mísí tradice i objevitelský duch. Udělám vše pro to, aby se Pražské jaro pod mým vedením rozvíjelo s odpovědností vůči jeho slávě a historii, zároveň však energickým a moderním způsobem. Následující ročníky nám s ohledem na turbulentní ekonomickou a geopolitickou situaci jistě připraví nejednu výzvu, ale ani v takových časech nesmí festival rezignovat na výjimečné počiny, povznášející a obohacující umělecké zážitky,“ uzavírá Pavel Trojan.

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro se za téměř osmdesát let (založen na jaře 1946) etabloval v jeden z nejrespektovanějších světových festivalů klasické hudby. O zrod festivalu se zasloužil Rafael Kubelík, jedna z nejvýznamnějších dirigentských osobností klasické hudby 20. století. Hned na prvním ročníku se odehrál mezinárodní debut později věhlasného dirigenta Leonarda Bernsteina. Od roku 1947 se pevnou součástí festivalu stala rovněž Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro, která je od roku 1957 zakládajícím členem Světové federace mezinárodních hudebních soutěží. Každoročně festival přináší na pět desítek koncertů – hostování zahraničních umělců a orchestrů, nejlepší interprety domácí scény, umělecké legendy i význačné talenty na začátku jejich umělecké dráhy. Důležitým prvkem festivalu je šíře dramaturgického záběru – nabídka koncertů sahá od středověké hudby až po tvorbu žijících autorů. Pražské jaro je platformou, na které se česká klasická hudba a české interpretační umění stýkají pravidelně, ve velkém rozsahu a na vysoké úrovni se zahraniční scénou, čímž se vymaňuje ze sevření lokálnosti a podrobují se přísným měřítkům skutečné světovosti. Neméně důležité je to, že z této synergie profituje především český posluchač a divák, který se stává orientovaným, znalým a náročným kulturním zákazníkem. Zahraniční umělci se díky festivalové účasti setkávají s hudbou českých autorů, ve velké míře i soudobých, jejichž prostřednictvím se tato díla šíří dále po světě.

27.6.2022 10:06:37 Redakce | rubrika - Zprávy

Časopis 16 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Časopis 16 - sekce

DIVADLO

Divadelní tipy 15. týden

Rudolf Hrušínský

Tichý muž
Na vynikajícího českého herce a vzácného člověka Rudolfa Hrušínského, od jehož úmrtí zítra uplyne celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Křesťanský magazín

Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy

Křesťanský magazín
Poutní magazín Jana Vávry zavede diváky do Jablonného v Podještědí, saské Žitavy a nedal celý článek

další články...