Operní tipy 27. týden
autor: Česká televize
zvětšit obrázekLáska, píseň věčně zpívaná
Erotovy masky na scéně zpěvoherního divadla (1984). Účinkují: G. Macků, R. Tuček, P. Břínková, V. Harapes, K. Gult, K. Macháčková, R. Gabzdyl, L. Kolářová, M. Mašková, S. Turbová, T. Šimerda, J. Šulcová, a další. Kamera I. Bojanovský. Režie M. Macků. Přední sólisté pražského Národního divadla a Hudebního divadla v Karlíně vás zavedou prostřednictvím operních a operetních árií a scén na hudební karneval, který je plný masek, tajuplných lásek, citů a rozbouřených vášní. Uslyšíte nejkrásnější melodie z Mozartovy Figarovy svatby a Dona Giovanniho, Mascagniho Sedláka kavalíra, Donizettiho Dona Pasquala, Leoncavallových Komediantů a Offenbachových Hoffmannových povídek. Na úvod zazní Chačaturjanova baletní hudba k Lermontovově hře Maškaráda.
Vysílání: 09.7., 11.15 hod., ČT3
Prof. Václav Holzknecht vypravuje
O dirigentských osobnostech Národního divadla Jaroslavu Krombholcovi a Zdeňku Chalabalovi (1987). Účinkují: M. Podvalová, M. Tauberová a M. Krásová. Kamera V. Tůma a F. Černý. Režie J. Bonaventura. Jaroslav Krombholc (*30. 1. 1918 – †16. 7. 1983) byl český dirigent a hudební skladatel. Po skončení druhé světové války byl jmenován do kolektivního vedení Národního divadla spolu s Otakarem Jeremiášem a Karlem Nedbalem. Od roku 1949 působil v Národním divadle střídavě ve funkcích dirigenta, hlavního dirigenta a šéfa opery. Ke konci umělecké kariéry se na tři roky ujal místa šéfdirigenta Symfonického orchestru Československého rozhlasu, současně však pohostinsky dirigoval i v Národním divadle. Jeho manželkou byla sopranistka Národního divadla Maria Tauberová. Manželku často doprovázel na klavír na jejích recitálech. Václav Holzknecht srovnává jeho umělecké působení s druhým dirigentským operním velikánem, jímž byl Zdeněk Chalabala (*18. 4. 1899 – †4. 3. 1962). Jeho hudební nastudování Dvořákovy Rusalky nebylo do dnešních dnů překonáno a stalo se vzorem pro mezinárodní interpretační pojetí tohoto mistrovského díla. Přes skromné rodinné zázemí dokončil Václav Holzknecht (*2. 5. 1904 – †13. 8. 1988) úspěšně práva a během svého vysokoškolského studia dokázal ještě souběžně absolvovat hru na klavír na Pražské konzervatoři. Celkem šestnáct let pracoval ve výboru hudebního festivalu Pražské jaro coby jeho předseda, pravidelně také zasedal v porotách různých mezinárodních hudebních soutěží. Předsedal také Společnosti Bohuslava Martinů. O hudbě a jejích interpretech napsal řadu knih. Hudbu také velmi často propagoval v rozhlasu i v televizi (pořady Obrazy z dějin české hudby a Prof. Václav Holzknecht vypravuje). Jeho vzpomínky též vyšly v roce 1982 na gramofonové desce.
Vysílání: 07.7., 08.30 hod., ČT3
Opakování: 07.7., ČT3
Prof. Václav Holzknecht vypravuje O Emě Destinnové.
Od jejích uměleckých i osobních začátků ke skvělé světové kariéře i závěru života, který k ní nebyl příliš laskavý (1987). Kamera V. Tůma a F. Černý. Režie J. Bonaventura. Emilie Paulina Jindřiška Kittlová, známá pod pseudonymem Ema Destinnová, (*26. 2. 1878 – †28. 1. 1930) byla světoznámá česká operní pěvkyně a všestranně vzdělaná osobnost. Ve svých 20 letech byla sice odmítnuta v Národním divadle v Praze, kariéru však úspěšně zahájila v témže roce v Berlíně. Po deseti letech získala angažmá v Metropolitní opeře v New Yorku, kde v mnoha představeních zpívala společně s Enrikem Carusem. O jejích závratných úspěších a náhlém přerušení slibně se rozvíjející kariéry vypráví Václav Holzknecht. Přes skromné rodinné zázemí dokončil Václav Holzknecht (*2. 5. 1904 – †13. 8. 1988) úspěšně práva a během svého vysokoškolského studia dokázal ještě souběžně absolvovat hru na klavír na Pražské konzervatoři. V roce 1942 sem nastoupil jako profesor a po půl roce byl zvolen jejím ředitelem. Konzervatoř vedl po tři desítky let. Poté krátce působil ve funkcích ředitele a dramaturga Opery Národního divadla v Praze. O hudbě a jejích interpretech napsal řadu knih. Hudbu také velmi často propagoval v rozhlasu i v televizi (pořady Obrazy z dějin české hudby a Prof. Václav Holzknecht vypravuje). Jeho vzpomínky též vyšly v roce 1982 na gramofonové desce.
Vysílání: 08.7., 08.30 hod., ČT3
Opakování: 08.7., ČT3
To je opera: Händel a Londýn
V této epizodě se vypravíte do města na Temži, kde se v první polovině 18. století rozpoutala bitva primadon a kastrátů pod vedením poživačného saského operního mistra. Režie Ramon Gener. Až do uvedení opery Rinaldo Georga Friedricha Händela v roce 1711 neměli možnost Londýňané slyšet zpívat italské opery neapolského typu v italštině. Pod vlivem básníka Johna Drydena byly všechny zpěvohry překládány do angličtiny a z domácí anglické tvorby byla neznámější Dido a Aeneas Henryho Purcella z roku 1689. Je pozoruhodné, že saský skladatel G. F. Händel, vyškolený u Alessandra Scarlattiho v Itálii, byl nejnadanější tvůrce barokní opery seria (opera vážná), kterou úspěšně provozoval plné čtvrtstoletí v britské metropoli. Zde ho zasáhly osudové rány v podobě Gayovy a Peppuschovy Žebrácké opery (1728), která v angličtině parodovala nevybíravé moresy italských operních primadon (Cuzzoni a Bordoni), později pak vznik konkurenční scény Opera of Nobility (Šlechtická opera), podporované princem z Walesu, kde pod vedením zkušeného skladatele Nicoly Porpory exceloval „božský“ kastrát Farinelli. Přestože Händelovi všechny hvězdy utekly, dokonce i jeho věrný Senesino, komponoval v závěru svého londýnského operního období několik mistrovských divadelních kusů, mezi něž patří Orlando, Ariodante, Alcina a poslední Händelova londýnská opera Xerxes z roku 1738. Ramon Gener vás seznámí s operním schématem árie a recitativu a zeptá se kolemjdoucích současných Londýňanů, zda rozeznají ve stejné ukázce z Xerxa chlapecký, ženský a mužský hlas kontratenora.
Vysílání: 06.7., 23.00 hod., ČT art
Opakování: 08.7., ČT art
TIP!
Časopis 20 - rubriky
Články v rubrice - Z éteru
Choreograf Miroslav Kůra výročí
Pas de quatre
Legendární tanečník a choreograf Miroslav Kůra, od jehož narození v těchto dnech uplyne 100 l ...celý článek
Portrét Milada Šubrtová
Medailon národní umělkyně Milady Šubrtové
Portrét jedné z nejvýznamnějších sopranistek české poválečné oper ...celý článek
Rok české hudby – Jan Kubelík
Legenda jménem Kubelík
Dokument o krásném uměleckém a lidském vztahu otce a syna – významného houslov ...celý článek
Časopis 20 - sekce
DIVADLO
Adam Kořán: Připadám si již natolik odvážný, že mohu svobodně tvořit
S mladým hercem Adamem Kořánem jsme se sešli po české premiéře inscenace ŠPÍNA, kde ztvárnil postavy Kevina La celý článek
HUDBA
Startuje nová celoplošná televize OK TV
Na český mediální trh vstupuje nová celoplošná zábavně-lifestylová a hudební televizní stanice OK TV. Stanice celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Open House Brno otvírá město
V sobotu 18. května od 9. hodiny se začnou návštěvníkům festivalu architektury a urbanismu Open House Brno 202 celý článek