Scéna.cz 

Čardášová princezna a La traviata

E. Kálmán: Čardášová princezna
Opereta o šantánové zpěvačce, která se morganatickým sňatkem stane po četných komických peripetiích kněžnou. V režii Petera Lunda hrají a zpívají: Elisa Huberová, Lucian Krasznec, Juliette Khalilová, Jakob Semotan, Sigrid Hauserová a další (2018). Sbor a orchestr vídeňské Volksoper řídí Alfred Eschwé. Režie televizního záznamu Dick Kuijs (V německém znění s titulky) (Premiéra). Děj operety maďarského skladatele Emericha Kálmána (1882–1953) Čardášová princezna na text Lea Steina a Bely Jenbacha se odehrává v Budapešti a ve Vídni krátce před začátkem první světové války. Mladý kníže Edwin (Lucian Krasznec) miluje šansoniérku Sylvu Varescu (Elisa Huberová); přesto jeho otec, kníže Leopold Maria Lippert-Weylersheim (Robert Meyer) je proti tomuto románku, zejména jeho drahá polovička. Nechá Edwina zvláštním poslem odvézt zpět do Vídně, kde chce zveřejnit Edwinovo zasnoubení s komtesou Stasi (Juliette Khalilová). Edwin, který otcovy plány zná, ho chce předběhnout, zasnubuje se veřejně se všemi náležitostmi se Sylvou a dává jí notářsky ověřený příslib manželství; pak odcestuje uklidněn do Vídně. Když je pryč, ukazuje Sylvě její ctitel hrabě Boni (Jakob Semotan) oznámení, které nechal předem vytisknout kníže Leopold ve Vídni, z něhož vyplývá, že Edwin se zasnoubil s komtesou Stasi. Sylva se cítí být Edwinem podvedena a rozhodne se, že odjede na americké turné.
Z vídeňského rodinného paláce poslal Edwin Sylvě milostný dopis, přesto na něj neobdržel žádnou dopověď; zpěvačka odjela do Ameriky. Považuje ji za nevěrnou a nyní je odhodlaný oženit se s komtesou Stasi. V den oficiálních zásnub se hosté scházejí na ples, když se tu znenadání objeví hrabě Boni v doprovodu Sylvy, kterou představuje jako svou manželku. Stesk po Edwinovi zahnal Sylvu z Americky zpět do Evropy. Chtěla ho ještě jednou vidět a s ním mluvit. Jelikož by se jí nepodařilo dostat se do knížecího paláce jako šansoniérka, poprosila hraběte, aby ji vydával za svoji paní. Edwin je znovu její krásou nadšen a pokouší se hraběte přemluvit, aby se nechal se Sylvou rozvést. Myslí si, že by jeho vznešený otec nic nenamítal proti rozvedené hraběnce. Kupodivu hrabě ihned souhlasí: zamiloval se totiž do komtesy Stasi a ta mu jeho city opětuje. Jako vyvrcholení večera oznamuje kníže Leopold zásnuby Edwina a Stasi. K obrovskému zděšení všech prohlásí Edwin: „Já miluji jinou“. Sylva se nechá jako ta jiná poznat, roztrhá Edwinův notářský příslib sňatku, hodí mu ho pod nohy.
Od této chvíle se chce Sylva plně věnovat svému umění. Edwin ji vypátrá v hale jednoho vídeňského hotelu. Pospíchá za ní a vysvětluje jí nedorozumění. Oba se usmíří. Starý kníže v obavách o Edwina sem také přichází. Když se od dávného manželčina ctitele (Boris Eder) dozvěděl, že on sám se oženil s bývalou šansoniérkou (Sigrid Hauserová), což do té doby netušil (vzal si totiž svou paní už jako ovdovělou hraběnku), takže teď souhlasí s Edwinovým výběrem. Jsou tu tedy dva šťastné páry: Edwin – Sylva a hrabě Boni – komtesa Stasi.
Vysílání: 19.12., 20.15 hod., ČT art

G. Verdi: La traviata
Ve festivalovém operním představení z antického plenérového divadla ve francouzském Oranges účinkují: P. Domingo, E. Jaho, F. Meli, A. Mhamdi a další (2016). Orchestre National Bordeaux-Aquitaine řídí D. Rustioni. Režie Louis Désiré (V italském znění s titulky). Verdiho snad nejpopulárnější opera La traviata na francouzském festivalu Les Chorégies d´Orange přinesla obrovské překvapení: vedle mladé dvojice pěvců – albánské sopranistky Ermonely Jaho (Violetta Valéry) a italského tenoristy Francesca Meliho (Alfred), rodáka z Janova – se v roli otce Giorgio Germonta představil tehdy pětasedmdesátiletý, hvězdný Plácido Domingo (na festival se vrátil po 40 letech), tentokrát v barytonovém oboru. Na obrovském plenérovém jevišti z dob starořímského císaře Augusta vytvořil režisér Louis Désiré sugestivní inscenaci, v níž vévodily jednoduchost výpravy a skvostné kostýmy, které byly obohaceny efektní videoprojekcí. Spojené operní sbory z Avignonu, Nantes a Marseille a Národní akvitánský orchestr z Bordeaux řídil Daniele Rustioni, který má podle francouzského časopisu Le Temps něco z Toscaniniho imperiálních, živých gest.
Původní Verdiho La traviata měla světovou premiéru ve slavném benátském divadle La Fenice. Stalo se tak 6. března 1853 a prý nezaznamenala velký úspěch. Na vině byly kypré tvary hlavní představitelky a nikdo nevěřil, že tato korpulentní dáma umírá právě na souchotě. Traviata znamená česky zbloudilá. Vznikla na základě tehdy velice populárního románu Alexandra Dumase mladšího Dáma s kaméliemi a pojednává o pařížské kurtizáně, která marně toužila po klidném rodinném životě v náručí milovaného muže. Románovou hrdinkou byla skutečná, v 19. století žijící dívka Alphonsina Plessisová, která se později na vrcholu své slávy přejmenovala na Marii Duplessisovou. Prý pocházela z nuzných poměrů v Normandii. Hrob této kurtizány naleznete na hřbitově Montmartru, hned v blízkosti vykřičené pařížské čtvrti Pigalle.
Vysílání: 20.12., 00.25 hod., ČT art