Scéna.cz 

Přímý přenos Libuše z Národního divadla

Bedřich Smetana: Libuše
Přímý přenos slavnostní opery B. Smetany z historické budovy Národního divadla. Účinkují: I. Jiříková, S. Sem, F. Zahradníček, J. Březina, J. Sulženko, P. Alvarez Šimková a další, Orchestr a Sbor Národního divadla, Kühnův smíšený sbor, Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy. Dirigent J. Kyzlink. Divadelní režie J. Burian. Libuše není jen slavnostní operou, představuje také významný symbol české národní kultury. Bedřich Smetana ji dokončil v roce 1872, na jevišti však zazněla až o devět let později při prvním otevření Národního divadla. Toto dílo je tak určeno především pro slavnostní příležitosti a i dnes je v Národním divadle uváděno pouze ve významné dny a o státních svátcích. Stoleté výročí založení Československé republiky je tedy dnes pochopitelně zásadním momentem i pro samotné Národní divadlo a uvedení nové inscenace Libuše samozřejmým příspěvkem Národního divadla k tomuto historickému výročí.

Žánrových označení, jimiž se snažíme Libuši charakterizovat, je vícero a jedním z nich může být i „scénický rituál smíru a očisty“. Od počátku Smetana v Libuši konflikty a protiklady neprohlubuje, jak by se od operního dramatika očekávalo, nýbrž záměrně hledá cestu k jejich včasnému smírnému řešení. Ať již jde o hlavní dějotvorný spor dvou bratří o otcovské dědictví, či protiklady mezi mužem a ženou, přísnou spravedlností a vstřícnou laskavostí, mezi původem „z lidu“ a původem „urozeným“, mezi motivy světla a tmy, ohně a vody, vždy jsou tyto konflikty ve Smetanově opeře smiřovány v ústřední postavě kněžny Libuše, která není jen moudrou panovnicí, věštící Čechům slávu, ale především očistným mytickým symbolem ženství a mateřství, mírnosti a pokojného života.
Vysílání: 27.10., 20.00 hod., ČT art
Ve 2. přestávce:Prof. Štěpán Rak: O hymně
Kytarový virtuos, skladatel a profesor na pražské AMU se zamýšlí nad státní hymnou. Připravil B. Ludvík.