Scéna.cz 

Pocta Antonínu Dvořákovi 2004

V letošním roce 2004 si celý svět připomíná 100. výročí úmrtí jednoho z nejznámějších hudebních skladatelů Antonína Dvořáka (8.9.1841 - 1.5.1904). Patří rozhodně k nejvýznamnějším hudebním osobnostem konce XIX. století. Česká televize připravila na neděli 2. května 2004 několik pořadů věnovaných Antonínu Dvořákovi – v 11:00 h zazní ze Španělského sálu Dvořák slovanský - výběr z Dvořákových Slovanských tanců v provedení Symfonického orchestru Českého rozhlasu, který diriguje Vladimír Válek. Dále televize připravila tématický pořad v rámci cyklu Večer na téma... Pocta Antonínu Dvořákovi 2004.

Dvořákovo mnohovrstevné dílo překročilo horizonty své doby i obzory národní kultury a stalo se světovým kulturním dědictvím. Pokud pátráme po příčinách tohoto jevu ve skladatelově životě, pak můžeme nalézt oporu v jakýchsi základních premisách lidského bytí, které mají historický až mytický potenciál: pokora k přírodě, k lidské bytosti, vědomí přirozené rovnosti kultur. Za tím vším pak u Dvořáka vnímáme především vyšší, člověkem ne zcela uchopitelnou absolutní odpovědnost - k sobě i k okolí.

Nový dokument Martina Suchánka Deo Gratias o životě a díle velkého skladatele akcentuje některé často opomíjené rysy autorovy osobnosti vysílá ČT2 v neděli 2. května 2004 od 20:00 h.
Hudebník a skladatel Antonín Dvořák, do svých 33 let zcela neznámý, se stal středem obdivu celé Evropy. Byl pozván do Spojených států, aby pomohl vytvořit americkou národní hudbu, získal doktoráty předních světových univerzit, čestná členství ve světových orchestrech. Odkud Dvořák čerpal sílu a tvůrčí invenci? Co bylo příčinou tohoto vzestupu? Jaký byl osud jeho rodiny?
Na to vše se snaží nalézt odpověď nový dokument společnosti BVA International, který prezentuje slavného českého skladatele jako člověka pevného charakteru, citlivého, vzdělaného a vyznávajícího křesťanskou víru. Jako vlastence, jehož talent ho vyzvedl z prostého zázemí až k nejvyšším vrcholům slávy.
Svůj talent, který dostal od Boha, rozhodně zcela plně využil. Jeho tvorba má nesmírný rozměr a zasahuje do všech oblastí hudební tvorby, snad pouze z výjimkou baletu. I když zejména v posledních letech se posloužily jeho skladby i jako inspirace pro taneční ztvárnění. Písňové cykly, komorní skladby, symfonie i opery jsou dnes vnímány posluchači na celém světě. Za všechny jmenujme alespoň Humoresku, Slovanské tance, Rusalku, Americký kvartet nebo Novosvětskou symfonii - a výčet by mohl pokračovat dál. Vzdejme tedy hold tomuto velkému člověku, ať zní jeho hudba a nám přináší radost.