Jediný balet Ludwiga van Beethovena v nové premiéře
autor: archiv
zvětšit obrázekJiž za necelý týden se uskuteční premiéra heroicko-alegorického baletu Ludwiga van Beethovena Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance. Dílo v podání orchestru Musica Flora a tanečního souboru Hartig Ensemble – Tance a balety třech staletí se představí 2. července od 19 hodin v zámeckém divadle ve Valticích. Premiéra je součástí Mezinárodní letní školy staré hudby, kterou též zahajuje. Diváci se mohou těšit na propojení poučené hudební interpretace s choreografií, které bude dobově ukotvené ve stylu, ale chce promlouvat k současnému divákovi.
„Beethovenův „heroicko-alegorický“ a osvícenectvím inspirovaný balet Die Geschöpfe des Prometheus, Op. 43, je po hudební stránce bezesporu jedním z nejgrandióznějších děl určených pro jevištní taneční zpracování,“ vysvětluje režisérka a choreografka inscenace, Prof. Helena Kazárová. „Premiéra tohoto výjimečného díla se konala 28. března 1801 v Burgtheateru ve Vídni v choreografii Itala Salvatora Viganò, který patřil k neobdivovanějším mužům tehdejší Evropy. Byl dokonce nazýván Shakespearem baletu. Beethoven pracoval s jeho italským libretem, které se dosud nepodařilo objevit a má se tudíž za ztracené.“
Choreografka sestavila jednotlivé scény po pečlivých rešerších jak původních pramenů, tak i odborných beethovenovských studií. Inscenátoři se rozhodli použít český překlad původního názvu Gli uomini di Prometeo ossia La forza della musica e della danza – Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance, neboť překlad z němčiny je poněkud zavádějící a nelibozvučný (Prométheova stvoření, Tvorové Prométheovi atd.). Dosavadní česká uvedení se celého názvu vzdala a uváděla dílo pod názvem Prométheus a s novým libretem. Beethovenův balet byl během 20. století třikrát nastudován i v Národním divadle v Praze.
Tento balet byl Beethovenovým prvním obsáhlejším dílem pro divadlo a stal se jedním z jeho prvních veřejných úspěchů, neboť se dával v průběhu sezóny 1801/02 téměř třicetkrát, což bylo na tehdejší dobu skvělé.
Inscenace je nevelká svým rozsahem (jde o hodinový balet), ale je mnoho unikátního na ní samotné i na jejím novém nastudování. V Beethovenově tvorbě jde o jediný balet a jedno z pouhých dvou děl, která napsal pro jeviště. Při nastudování nové premiéry byli jako hosté přizváni ke ztvárnění hlavních rolí umělci, kteří by se jinak možná na jednom jevišti nikdy nesešli:
Roli titána Prométhea přijal tanečník a pedagog (jehož další profese by vydaly na samostatný článek), vedoucí taneční katedry pražské HAMU Václav Janeček. Role Muže a Ženy, prvních lidí, které Prométheus vytvořil z hlíny a oživil je ohněm z Olympu, tančí Jiří Jelínek, sólista řady světových scén, který si přesto udělal na osvícenský balet čas, a Jaime Reid z proslulého souboru Béjart Ballet Lausanne. Diváci se setkají také s dalšími hosty a samozřejmě i se stálými členy souboru Hartig Ensemble.
Hudebního nastudování se ujal dirigent a umělecký vedoucí orchestru Musica Florea Marek Štryncl. Po hudební stránce jde o velmi zajímavé dílo, v němž je možné vystopovat motivy, které Beethoven použil ve svých budoucích, možná proslulejších skladbách. Beethovenova partitura obsahuje předehru, na ní napojenou introdukci (La tempesta – Bouře) a 16 čísel. Téma předehry se objevuje již v jeho První symfonii, jež byla provedena v roce 1800. Téma z finále baletu (No.16) Beethoven později použil ve svých Variacích pro klavír, Op. 35 a zejména ve své III. Symfonii, zvané Eroica.
Kostýmy navrhl náš přední výtvarník Roman Šolc, masky vytvořila Barbara Fehérová. Výtvarníky scény jsou Václav Krajc a Jiří Bláha.
„Myšlenka uvést toto dílo ve své obsahově i esteticky co možná nejpůvodnější podobě ve mně zrála již dlouho. Jednou, asi před čtrnácti lety, jsem potkala dirigenta Marka Štryncla před budovou HAMU a ptala jsem se, zda by se Beethoven dal zahrát také dobově. On byl z té myšlenky nadšen. V té době bych si ale netroufla na choreografii tohoto opusu, měla jsem ještě málo zkušeností. Chtěla jsem, aby se toho ujal Pavel Šmok. Vypracovala jsem scénář a sešla se s ním. Pak bohužel již nebylo možné kvůli jeho zdravotnímu stavu náš úmysl dále rozvíjet. Letos tento Mistr z cechu Terpsichory odešel tančit do nebe. Chtěla bych mu náš balet věnovat z velké úcty k jeho umění.“ (Helena Kazárová)
Repríza představení bude 12. 9. 2016
v Praze v Lichtenštějnském paláci / Letní scéna HAMU.
TIP!
Časopis 17 - rubriky
Články v rubrice - Zveme ...
Den otevřených dveří Tanečního centra Praha
Konzervatoř Taneční centrum Praha pořádá v pondělí 29. dubna 2024 od 14 do 17 hodin ve svém sídle v branickém ...celý článek
Premiéra 24 z dílny pěti choreografů
Bohemia Balet, soubor Taneční konzervatoře hl. m. Prahy chystá nový komponovaný program. Večer nese společný n ...celý článek
Pucciniho Vlaštovka zabarvená do stylu art deco
Pozdní dílo italského skladatele Giacoma Pucciniho Vlaštovka se na prkna Metropolitní opery v New Yorku vrací ...celý článek
Český hrdina premiéra Farmy v jeskyni
Mezinárodní soubor Farma v jeskyni uvede pohybovou satiru Český hrdina v režii Viliama Dočolomanského. Je o že ...celý článek
Časopis 17 - sekce
DIVADLO
Nová výzva Kašpar.Dramatik
Spolek Kašpar je soubor, který je již více jak třicet let etablovaný na české divadelní scéně. Aktuálně hraje celý článek
HUDBA
Luboš Pospíšil má nový singl
Po úspěšném albovém projektu Poesis Beat (2021) a loňských oslavách 40 let od prvního vydání dnes již legendár celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Velikáni filmu... Karel Kachyňa
Setkání v červenci
Úsměvná letní romance o nenadálé lásce. Český film uznávaného režiséra Karla Kachyni, od celý článek