zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Bryan Hymel: Tenoři musí vždycky pracovat na svých výškách…

Brayn Hymel (Zdroj: D. Acosta)

autor: Z webu   

zvětšit obrázek

Americký tenorista Bryan Hymel představí v pražské Smetanově síni na koncertě 14. února 2016 od 19:30 h árie postav, v nichž exceluje v největších operních metropolích. V Praze vystoupí společně se svou manželkou, řeckou sopranistkou Irini Kyriakidou. Doprovází orchestr PKF – Prague Philharmonia, který bude řídit italský dirigent Paolo Bressan.

V rozhovoru se dozvíte něco o jeho hudebním zázemí, ale také o programu jeho pražského debutu a vztahu k Pražské komorní filharmonii.

  • Vy jste začínal jako hráč na trubku. Pomohly vám dovednosti, které jste si osvojil jako muzikant, například správné dýchání, ve vaší operní kariéře?
    Ano, určitě mohu potvrdit, že hra na trubku mi v mé pěvecké kariéře hodně pomohla. A jak říkáte, především v oblasti správného dýchání. Myslím, že hra na nějaký nástroj v mladém věku je důležitá pro to, aby člověk vůbec porozuměl hudebnosti. Podobně je to u operního zpěváka, jemuž se hlas dostatečně nerozvine, dokud trochu nezestárne. Takže jsem rád, že jsem se ve svých mladých letech naučil mnohé o melodii, harmonii, frázování a dynamice – což jsou věci, které fungují univerzálně napříč všemi typy hudby a jsou důležité pro jakéhokoli muzikanta.
  • Ve vaší kariéře existovalo několik „průlomových“ okamžiků, mezi které počítám nejrůznější ocenění, velká představení a reakce kritiky. Ale bezpochyby jedním z největších momentů byl záskok za Jonase Kaufmana v Trójanech v Covent Garden v roce 2012, který získal velkou pozornost, především v Evropě. Bylo to pro vás stěžejní představení, a pociťoval jste nějaký zvláštní tlak, když jste nastoupil na místo jedné z nejvíce uznávaných hvězd operního světa?
  • Myslím, že se to poprvé objevilo v Opera News, když napsali, že toto představení mě posunulo do „zorného úhlu mezinárodních světel ramp“ a předpokládám, že to tak bralo více lidí, alespoň soudě podle až nezvyklé pozornosti médií. Naštěstí jsem už předtím zpíval roli Aenea v Amsterdamu, takže jsem dokázal celkem bez problémů naskočit do zkoušek v Covent Garden, když Jonas onemocněl. Samozřejmě, že člověk nutně cítí určitý stres, když zaskakuje za „superstar“. Ale já jsem se v Covent Garden vždycky cítil jako doma, což mi tuto situaci značně usnadnilo. Jonas a já jsme v prosinci minulého roku alternovali roli Fausta v National de Paris, takže jsem ho lépe poznal a musím říci, že je to skutečně velká osobnost, a zároveň zábavný a příjemný kolega.
  • Je vaše suverenita ve vyšších hlasových polohách darem od Boha nebo je to věc, kterou dlouhodobě uvědoměle trénujete a rozvíjíte? Či se jedná o kombinaci obojího?
    Samozřejmě, že tenoři musí vždycky pracovat na svých výškách! Ale ano, vysoké tóny pro mě vždycky byly něčím celkem přirozeným, Každý má jiný hlas, a jako pěvci často usilujeme o to, aby náš hlas fungoval dokonale ve všech polohách a výškách. Já jsem vždycky více pracoval na nižších polohách svého hlasového rejstříku, aby hlas zněl vyrovnaně ve všech úrovních – ale u některých tenorů je to obráceně.
  • Množství rolí, na které se specializujete, si říkají o velkou expresi („vzrušující heroismus“, jak o vás napsali v jedné recenzi), a to ve spojení s perfektní technikou. Můžete něco říci o těchto dvou prvcích vaše zpěvu, jak je kombinujete, jak s nimi pracujete?
    S takovým množstvím rolí, které zpívám, musí být člověk schopen přepínat mezi „velkým“ zpíváním a jemnějším, intimnějším zpěvem, a to ne jednou, ale několikrát za večer. To je ta obecná výzva, vyplývající z repertoáru francouzských hrdinských typů – ujistit se, že vysoké tóny znějí silně a aktuálně, ale zároveň si hlídat, aby se člověk nepřeřval a neničil si hlas, takže by pak nebyl schopen jemnějšího projevu. Právě na to jsme se výrazně zaměřili, když jsme tady v Praze společně s PKF natáčeli CD Héroïque. Na albu je slyšet spousta vysokých C, ale také množství opravdu nádherné muziky, která vyžaduje mnohem jemnější zpěvný projev.
  • Pro Prahu připravujete opravdu skvělý program, a na rozdíl od recitálů, nejen vzorkovnici vašeho nejnovějšího CD. Můžete nám dát nahlédnout do programu, a prozradit, proč jste si vybral zrovna ty které skladby?
    Chtěli jsme si být jisti tím, že program poskytne velkou pestrost různorodé hudby, nejen francouzské árie. Zrovna jsem skončil sérii představení opery La boheme v Metropolitní opeře v New Yorku, takže je logické, že jsem zahrnul ukázky ze scén, které momentálně nejvíce vyhovují mému hlasu. Vybrali jsme dvě árie z CD, jednu z Hérodiade a druhou ze Sigurda, což jsou opery, které se uvádějí velmi zřídka, takže si myslím, že publikum potěší slyšet něco takového. Má žena Irini a já jsme minulou sezónu zpívali společně v Carmen v mém rodném městě New Orleans a bylo to pro nás oba skutečně velmi příjemné, a tak rozhodně do programu začlením duet z Carmen.
  • Je pro nás bonusem, že společně s vámi uslyšíme zpívat i vaši manželku. Jak často vystupujete společně a jaká je to pro vás zkušenost?
    Dá se říci, že spolu vystupujeme tak často, jak to jen jde! Setkali jsme se v době, kdy jsme oba vystupovali v Covent Garden, takže se dá říci, že zpěv byl vždycky součástí našeho společného života. Měli jsme možnost společně vystupovat v Royal Opera House v Muscatu – také s Emmanuelem Villaumem a PKF – a od té doby tam ani jeden z nás nebyl, takže to pro nás byl opravdu zcela jedinečný zážitek, který jsme měli možnost sdílet.
  • Jak se vám pracovalo s Pražskou filharmonií na vaší nahrávce francouzských árií, a jaké máte pocity, pokud jde o živé vystoupení s orchestrem v Praze?
    Když jsme nahrávali CD, bylo to poprvé, co jsem s PKF spolupracoval, a do té doby jsem se osobně nesetkal ani s Emmanuelem. Ale myslím, že jsme všichni pocítili hned od počátku silné pouto. Orchestr byl skvělý v interpretaci každého kousku, což rozhodně nebylo snadné, protože repertoár je velmi pestrý. Bylo vidět, že s Emmanuelem spolupracují moc rádi. Když jsme byli společně v Ománu, tak jsme si to opravdu hodně užili, a tak si myslím, že atmosféra toho pražského koncertu bude podobná!
  • V Praze budete vystupovat poprvé. Jaké jsou vaše pocity před tímto „pražským debutem“?
    Moc se na to vystoupení v Praze těším. Strávili jsme tu deset dní při natáčení CD a už tehdy jsme si říkali, že bychom se sem rádi vrátili. Protože, když si dám dohromady, jak funguje propojení mezi mnou, Irini, Emmanuelem a PKF, jsem přesvědčen, je ten koncert bude skutečně jedinečný!


  • Bryan Hymel je označován za jednu z vycházejících světových hvězd, která se rychle dostává do popředí pozornosti. Rodák z New Orleans (1979) dnes patří k vyhledávaným pěvcům světových scén a je nositelem mnoha prestižních ocenění včetně Beverly Sills Artist Award v USA (2012), britské Olivier Award za ztvárnění rolí Aenea (Berlioz: Trójané), Roberta (Meyerbeer: Robert ďábel) a Prince (Dvořák: Rusalka) v Covent Garden (2013) a nejnověji ceny v německé anketě Echo Klassik (2015) za album Héroïque: French Opera Arias. Toto své první sólové album natočil s PKF – Prague Philharmonia a Emmanuelem Villaumem v srpnu 2014 v Praze pro label Warner Classics, jehož exkluzívním umělcem je od roku 2014.

    Zadáno pro:
    Nachtigall Artists
    PKF – Prague Philharmonia
    Oficiální stránky Bryana Hymela zde

    8.2.2016 21:02:35 Redakce | rubrika - Rozhovory