Scéna.cz 

Bohuslav Martinů – 125 let

Návrat z exilu
Bohuslav Martinů, jehož 125. výročí narození si v těchto dnech připomínáme, byl jedním z nejvýznamnějších skladatelů hudby 20. století (1998). Scénář A. Březina. Kamera M. Čvorsjuk. Režie J. Nekvasil. V dokumentu hovoří hudební badatel Aleš Březina, ředitel Institutu Bohuslava Martinů, s pamětníky a interprety tohoto skladatele. Jsou mezi nimi malíř Rudolf Kundera, švýcarský kaplan Max Kellerhals, houslista Petr Rybář a klavíristka Margrit Weberová. Rodištěm Martinů byla Polička v kopcovité krajině Vysočiny. Zde se narodil 8. prosince 1890. V tu dobu žili Martinů ve skromné světničce ve věži kostela sv. Jakuba, kam se celá rodina přestěhovala, když se Bohuslavův otec stal pověžným. Vedle svého ševcovského řemesla měl za úkol ohlašovat požáry v okolí a zvonit klekání.

Martinů se z věže odstěhovali v roce 1902, když bylo Bohuslavovi dvanáct let. V roce 1906 nastoupil jako nadějný mladý talent na Pražskou konzervatoř do houslové třídy. Po čtyřech letech byl však vyloučen pro nedbalost. V Praze zůstal a stal se členem České filharmonie jako hráč ve skupině druhých houslí. Od roku 1923 pobýval v Paříži, kde byl jeho učitelem skladby Albert Roussel, jehož symfonické skladby Martinů znal z repertoáru České filharmonie a zcela ho uchvátily. V Paříži působil v letech 1923 až 1940, kdy musel spolu s manželkou Charlotte uprchnout před nacisty do zámoří. V letech 1941–1953 žil v USA, kde kromě komponování též vyučoval skladbu na různých univerzitách. Získal zde obrovské renomé jako jeden z nejvýznamnějších skladatelů své doby. Po druhé světové válce opět začal navštěvovat Evropu. Od roku 1953 až do své smrti pobýval střídavě ve Francii, Itálii a Švýcarsku. Do vlasti se již nikdy nevrátil. Zemřel v roce 1959 ve švýcarském Liestalu.
Vysílání: 09.12., 20.20 hod., ČT art
Opakování: 12.12., ČT art

Bohuslav Martinů a Amerika
Dokumentární film o světově proslulém českém skladateli v letech 1941–1956 u příležitosti 125. výročí jeho narození (2000). Připravili: A. Březina, M. Čvorsjuk a J. Nekvasil. Dokumentární film Aleše Březiny volně navazuje na předchozí Návrat z exilu, který zachytil evropské zážitky a umělecké snahy Bohuslava Martinů. Pořad se zaměřuje na skladatelovo působení v Americe – důležitou a zatím nezpracovanou etapou jeho života – kam odchází z Francie do válečného exilu v březnu 1941. Martinů měl za sebou kompozici téměř tří set děl, když se odhodlal ke své první symfonii. Tento rozhodující krok učinil ve svých dvaapadesáti letech až v Americe v roce 1942 na popud dirigenta Sergeje Kusevického. Ten také jeho první symfonii uvedl ve světové premiéře v Bostonu. Do roku 1946 napsal poté Martinů další čtyři symfonie. Šestá vznikla v roce 1953 a nese název Symfonické fantazie.
Do Evropy se Martinů opět podíval až po druhé světové válce. Americký pobyt Martinů není jednoduchou cestou ke světové proslulosti, přesto, že sem přichází už jako zralý skladatel. Postupně se aklimatizuje, učí se řeč a navazuje nové kontakty, které mu přinášejí i umělecké zakázky. V dokumentu se objevuje řada pamětníků a jejich potomků, jako např. bratři Rybkové, jejichž otec Frank byl blízkým přítelem Martinů nebo přímí američtí žáci českého mistra 20. století.
Vysílání: 10.12., 21.50 hod., ČT art
Opakování: 13.12., ČT art., 16.12., ČT art

Milý příteli Martinů
O nevšedním a ušlechtilém přátelství i spolupráci mezi českým skladatelem Bohuslavem Martinů a řeckým spisovatelem Nikosem Kazantzakisem, autorem předlohy opery Řecké pašije (1998). Hrají: M. Donutil, F. Derfler a I. Valešová. Scénář a režie G. Agathonikiadis. Když Bohuslav Martinů hledal předlohu pro napsání opery, vybral si dílo tehdy již světově proslulého Nikose Kazantzakise, Řek Zorba. Tímto okamžikem započala několikaletá spolupráce, ale i přátelství českého skladatele Martinů a řeckého spisovatele Kazantzakise. Oba se několikrát setkávají osobně, ale především si vyměňují velké množství dopisů, v nichž se řešení problémů připravované opery Řecké pašije prolíná s úvahami obecnějšího filozofického obsahu i problémů umění jako takového. Tento dokument je pak především svědectvím o krásném a ušlechtilém vztahu dvou velkých umělců.
Vysílání: 12.12., 20.20 hod., ČT art, Je nám ctí... Bohuslav Martinů – 125 let
Opakování: 16.12., ČT art

B. Martinů: Koncert pro cembalo a malý orchestr
Hraje cembalistka Zuzana Růžičková u příležitosti 125. výročí narození významného českého skladatele. Spoluúčinkuje Sukův komorní orchestr, dirigent P. Škvor (1990). Kamera I. Bojanovský. Režie T. Šimerda. V únoru roku 1935 zkomponoval Martinů pro francouzskou cembalistku Marcelle de Lacour krátkou skladbičku s názvem Deux pieces pour cembalo. Vzápětí si stejná interpretka u něj objednala Koncert pro cembalo a malý orchestr, který byl dokončen v září 1935. Premiéra díla se uskutečnila v lednu 1936 v Paříži. Základním rysem této kompozice je průhlednost, křehkost a úspornost vyjadřovacích prostředků. V době, kdy Martinů komponoval svůj koncert, bylo cembalo takřka zapomenutým nástrojem a jeho použití v soudobé hudbě podtrhlo skladatelův programový příklon k neoklasicismu, jednomu z nejvýznamnějších a nejpřínosnějších hudebních směrů první poloviny 20. století. Použitím klavíru v doprovodném orchestru cembalového koncertu dosáhl Martinů originální zvukové kombinace.
Vysílání: 13.12., 23.05 hod., ČT art, Je nám ctí... Bohuslav Martinů – 125 let

Epos o Gilgamešovi – Bohuslav Martinů
Záznam oratoria Bohuslava Martinů pro sóla, sbor a orchestr v provedení Filharmonie Brno podle nové edice Aleše Březiny. Účinkují: A. Marković, D. Suchet, H. Šaturová, P. Černoch, A. Plachetka, Český filharmonický sbor Brno a další. Režie J. Kořínek (Premiéra). Vokální dílo Bohuslava Martinů (1890–1959) Epos o Gilgamešovi je opus svým způsobem mimořádný v celé světové literatuře. Kompozice je tajemná a vzrušující, jako její prastará předloha, která je nejstarší slovesnou památkou světové kultury. Koncepce a zpracování Martinů jsou geniální. Dílo je psáno v autorově charakteristickém pozdním stylu (koresponduje například s pozdější operou Řecké pašije) a daleko překonává užší "národní" prostor a má všeobecnou celosvětovou platnost. Přední český skladatel, prožívající své vrcholné produktivní období mimo svou vlast, je vytvořil počátkem roku 1955.
Vysílání: 13.12., 22.10 hod., ČT art