Létající rabín – klezmerová kapela vystoupí v Děčíně
autor: archiv
zvětšit obrázekŠestý festivalový týden Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica nabídne koncertní setkání v Děčíně, v nové festivalové lokalitě – synagoze, kde se ve čtvrtek 22. října 2015 představí přední česká klezmerová kapela Létající rabín s představením tradiční židovské hudby. Starodávné a okouzlující melodie židovské východní Evropy, jakož i jedinečné písně v jazyce jidiš i v soudobých českých překladech!
Létající rabín je pětičlenný ansámbl hrající klezmer - tedy tradiční instrumentální hudbu východoevropských Židů, která největší rozkvět prožívala na přelomu 19. a 20. století. Východiskem jeho tvorby je tradiční zvuk a folkloristický přístup, cílem pak současná a zároveň nadčasová muzika. Instrumentální klezmer se v jeho tvorbě prolíná s písněmi v jidiš a dalších jazycích, k nimž kapela tvoří překladem vlastní texty, které věrny tradici jidiš folklóru jiskřivě reflektují naši dobu. Létající rabín (založen v roce 2001) absolvoval stovky koncertů po celé České republice i v Evropě (Švédsko, Polsko, Slovensko) a v březnu 2010 koncertoval také v USA (New York, Washington DC).
Klezmer (z jidiš, etymologicky z hebrejštiny „hudební nástroj“) je instrumentální lidová hudba východoevropských (Aškenázských) Židů. Původně toto slovo značilo přímo muzikanta – klezmera, a jak ve východní Evropě tak později v USA mělo hanlivý podtón. Sami klezmeři se raději označovali jako „muziker“ – hudebníci, muzikanti. K přenesení významu slova na celý hudební žánr došlo až v poslední třetině 20. století s revivalovým hnutím klezmerové hudby.
Jedná se o hudbu sekulární, tj. světskou, která však přímo čerpá z židovské liturgické hudební tradice. Specifický styl přednesu klezmerských nástrojů je velmi ovlivněn vokálními technikami synagogálních zpěváků – chazanů, a to přesto (nebo možná právě proto), že jde o hudbu čistě instrumentální (tj. bez zpěvu). I stupnice (módy) používané v klezmerských skladbách mají svůj původ v tradici synagogální hudby. Klezmerská hudba je však silně ovlivněna okolním prostředím, a proto v ní najdeme zejména vlivy ukrajinské, rumunské, řecké a osmanské hudby. Klezmerská hudba byla určena k rituálním účelům – pro svatby, Purim, Roš Hašana a jiné svátky. Klezmerský repertoár se skládal z různých skladeb vázaných se k jednotlivým částem oslav, klezmeři ale také hrávali na objednávku místních nežidovských šlechticů a magnátů, a to zejména pro své vyhlášené hudební dovednosti. Velikost klezmerového ansámblu na svatbě byla otázkou prestiže zúčastněných rodin, a proto se říkalo „Vi azoy di klezmer, ot azoy di khasene“, čili „Jaký klezmer, taková svatba“.
Počátky klezmerské hudební tradice sahají do původní domoviny Aškenázských Židů – střední Evropy – Německa, Čech, Moravy, Slezska a Rakouska. Zde si muzikanti říkali lejconim (sg. lejc). V 16. století však již tyto muzikanty nacházíme převážně v Polsko-litevském soustátí, na Ukrajině a později v Maďarsku, Rumunsku a severních částech Osmanské říše. Země dnešního Běloruska, Litvy, Polska, Ukrajiny, Moldávie, Rumunska, Maďarska a Slovenska tak daly vzniknout klezmerské hudbě jak ji známe dnes.
V USA se klezmerská hudba rychle přizpůsobila novému prostředí, stala se více populární, až posléze s asimilací druhé generace přistěhovalců přišla o své publikum, pro které byl klezmer příliš vdovský, příliš etnický (svou roli určitě sehrál i fakt, že až v průběhu druhé světové války byly židovští přistěhovalci plně akceptováni jako součást „bílé“ dominantní kultury, do té doby se na ně emigranti z Evropy dívali podobně jako na Asiaty či černochy). Přesto dala americká imigrantská scéna počátku 20. století klezmeru všechny muzikanty, kteří se pro dnešní klezmery stali učiteli a pojítkem s tradicí minulosti. Dodnes tak USA zůstávají „Di goldene medine“, „Zlatou zemí“, kterou byly i před sto a více lety pro klezmery prchající z Evropy.
V souvislosti s otázkami týkající se společenské identity přibližně třetí generace asimilovaných židovských přistěhovalců vzniká v 70. letech 20. století hnutí tzv. klezmer revivalu, které se vrací ke kořenům, nejprve americkým a později evropským, a klezmerskou tradici obnovuje a inovuje. Vlna, původem z USA, se postupně přelila do celého světa, včetně České republiky. Původní obsazení ještě v Evropě bylo složeno ze smyčcových nástrojů a malého cimbálu, v pozdější době se přidávají nejrůznější žesťové a dřevěné nástroje. Typické housle a cimbál jsou na sklonku 19. století nahrazeny klarinetem. Revival zná všechny tyto podoby a v současnosti jsou také využívány téměř všechny moderní hudební nástroje. Klezmer se dnes hraje po celém světě a židovský původ není nutným předpokladem, přesto se jedná o nejsilnější hudební stereotyp spojený s židovstvím a největší židovské kulturní klišé. Publikum u nás bohužel stále nedokáže rozlišit originál od napodobeniny. Bob Cohen z budapešťské Di Naye Kapelye (www.dinayekapelye.com) vyjadřuje svůj přístup k této hudbě přirovnáním „Noise of identity“, čili „Hluk identity“, míněno té hudební. Budete-li hledat kvalitu, hledejte znalost klezmerského stylu a repertoáru a jejich souvislostí a nebudete zklamáni.
TIP!
Časopis 20 - rubriky
Články v rubrice - Festivaly
Lípa Musica přichází s pestrým programem
Světová premiéra Beaty Hlavenkové, odvážný projekt soudobé hudby se sólistou Danielem Matejčou a dirigentkou A ...celý článek
Do programu ZUŠ Open se letos zapojí 444 škol
Příští týden naplno vypukne celostátní festival základních uměleckých škol ZUŠ Open, který pod heslem ZUŠlechť ...celý článek
SpringTEEN Pražského jara, akční den pro náctileté
V neděli 19. května proběhne v areálu Anežského kláštera v Praze první rodinný den v historii Mezinárodního hu ...celý článek
Časopis 20 - sekce
DIVADLO
Na jevišti se objeví Věštkyně
Na jeviště Divadla Na Fidlovačce přichází hostující inscenace Věštkyně. V hlavních rolích bláznivé komedie div celý článek
HUDBA
Výlet žáků ZŠ Pražačka na brněnský muzikál Heidi
V sobotu 11. května 2024 se žáci ZŠ Pražačka spolu s rodiči vydali na nezapomenutelný výlet do Brna. Tento den celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Velikáni filmu... Steven Spielberg
Sugarlandský expres
Vraťte nám naše dítě! Americký film režiséra Stevena Spielberga (1974). Hrají: G. Hawno celý článek