Scéna.cz 

Nikolaj Rimskij-Korsakov: Carská nevěsta

Opera o třech dějstvích na libreto J. F. Tumeněva. Osoby a obsazení: Vasilij Stěpanovič Sobákin, novgorodský kupec (Anatolij Kočerga), Marfa, jeho dcera (Olga Pereťjaťko), Grigorij Grjaznoj, opričnik (Johannes Martin Kränzle), Maljuta Skuratov, opričnik (Tobias Schabel), Bojar Ivan Sergejevič Lykov (Pavel Černoch), Ljubaša (Marina Prudenskaja), Jelisej Bomelin, carský lékař (Stephan Rügamer). Sbor a orchestr milánské Scaly řídí Daniel Barenboim. Záznam představení z Milána z 2. 3. 2014. Připravil a uvádí Jindřich Bálek. Vysílání: 2. 8., 20.00 hod. Operní večer, ČRo 3 - Vltava

Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov
Významný romantický ruský hudební skladatel a pedagog (vyučoval harmonii a orchestraci, jejímž byl mistrem).
Byl členem umělecké skupiny zvané „Pětka“ nebo též „Mocná hrstka“. Jeho díla jsou často inspirována náměty z oblasti lidové slovesnosti (zejména pohádek). Rimskij-Korsakov jako první předložil svou představu synestetického (vícesmyslového) vnímání hudby (sluch a zrak), kde určitému tónu je pevně přiřazena určitá barva.
Narodil se 18. března roku 1844 v Tichvinu v Petrohradě do aristokratické rodiny jako syn gubernátora. V šesti letech se naučil hrát na klavír a stále u něj rostl zájem o partitury. Jeho první skladba vznikla v jeho deseti letech a byla to „předehra“ pro klavír. Jelikož v rodině existovala námořnická tradice, a hudba nebyla v té době tak považována, ostatně i jím samým, šel tedy Korsakov ve stopách svého bratra a tak v roce 1856 vstoupil do školy pro námořní kadety v Petrohradě, kde jeho bratr, který byl mimochodem o celých dvaadvacet let starší než on, se měl krátce po Korsakovém odchodu v roce 1862 stát ředitelem.
Jeho studentské povinnosti mu však poskytovaly dostatek času věnovat se hudbě, chodit na hodiny hry na klavír a mimo jiné navštěvovat i nejrůznější opery a orchestrální koncerty, k nimž patřily hlavně Beethovenovy symfonie a hudba jeho krajana Glinky, hudba, která ho fascinovala svým charakterem a brilantním zvukem orchestru. Když bylo Korsakovovi osmnáct let, v posledním roce školy, ho jeho učitel na klavír seznámil s třemi, už v té době známými skladateli: s Balakirevem, Kjujem a s Musorgským. Balakirev viděl v Korsakovovi velkého skladatele a když mu Korsakov ukázal svůj první pokus o operu, začal na něj naléhat, aby ji dokončil. Do roku 1862 vznikly pod Glinkovým vedením dvě a půl věty.
Přitažlivost hudby byla nyní pro Korsakova tak silná, že chtěl opustit námořní kariéru, ale rodina mu to nedovolila, a tak více než dva roky cestoval po moři a navštívil města včetně New Yorku, Rio de Janeira a Londýna, kde v Covent Garden navštěvoval operní představení, a dokončil pomalou větu své symfonie. Po návratu do Ruska jako (jeho vlastními slovy) „diletanský důstojník občas provozující nebo poslouchající hudbu“, znovu se setkal a obnovil přátelství s Balakirevem a nakonec v říjnu 1865 dokončil svou symfonii a poté ji sám řídil na Nový rok.
Po zbytek desetiletí spojoval Korsakov své námořnické povinnosti na souši s působením hudebníka, autora několika nových skladeb včetně programové druhé symfonie s podtitulem Antar. V červenci 1871 se mu podařilo, ač byl stále námořním poručníkem bez formálního vzdělání v kompozici, učit na petrohradské konzervatoři, kde se musel učit potají, aby byl alespoň o krok před svými studenty.
V červenci 1872 se Korsakov oženil s Naděždou Purgoldovou, která byla nejen krásná, ale i vynikající sopranistka. Ta pak nadále svého manžela v hudební kariéře stále podporovala. Opustit námořní kariéru se mu podařilo až v květnu roku 1873, když pro něj ministr pro námořní dopravu, jeho přítel, vytvořil dobře placené místo námořního inspektora, které zastával v letech 1873-1884. V pozdější době se začal Korsakov zdokonalovat a získal si i určité jméno. Komponoval hudbu v několika žánrech, ale především psal opery a symfonickou hudbu. Své znalosti a energii obětavě věnoval hudbě svých přátel, mezi které patří mimo jiné i Musorgský, který po své smrti v roce 1881 zanechal svou hudbu ve značném nepořádku. Korsakov ji připravil k uvedení a uveřejnění. Dále do této skupiny patří také Borodin s dílem „Kníže Igor“, které bývá v Korsakově verzi uváděno dodnes.
Ke konci svého života, kdy trpěl angínou pectoris, na kterou i zemřel, vytvořil taková dokonalá díla, jako jeŠeherezáda nebo opera Zlatý kohoutek. Mezi jeho žáky patřily například osobnosti jako Glazunov nebo Stravinskij, který si svého učitele velmi vážili. Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov zemřel v Ljubensku v roce 1908 a byl pohřben na Ljubenském hřbitově v Petrohradě. Korsakov zanechal velké dědictví, z kterého žila jeho vdova Naděžda až do konce svého života. Korsakov měl s Naděždou Purgoldovou celkem sedm dětí. (Zdroj: Wikipedia.org)