Scéna.cz 

Letní slavnosti staré hudby 2013

Do úvodních tónů Letních slavností staré hudby zbývá několik dnů. Letos poprvé pořadatelé přicházejí s novinkou v podobě festivalového preview s lákavě letním názvem PALAZZO IN FESTA (doslova „slavnostní“ či „hodovní palác“). 14. července 2013 se prostorami Clam-Gallasova paláce na Starém Městě ponesou římské fanfáry, barokní písně, tance a sonáty. Hudba bude znít na malebných nádvořích, schodišti zdobeném Braunovými plastikami i v nádherném Mramorovém sále. V hudební dílně si zájemci, včetně těch nejmenších posluchačů, budou moci vyzkoušet společné muzicírování a seznámit se s barokními nástroji.

V následujících sedmi večerech lákají Letní slavnosti staré hudby na koncerty evokující horký, hudbou prosycený Řím, a to v podání předních zahraničních i domácích interpretů v úchvatných historických sálech Prahy. Slavnostní zahajovací večer v letošním roce patří římským oratoriím barokních mistrů v provedení prestižního vokálního ansámblu Cantus Cölln. Další letní dny Pražanům a návštěvníkům metropole zpříjemní například proslulý norský flétnista Jostein Gundersen s ansámblem Currentes, portugalský Ludovice Ensemble, španělský Euskalbarrokensemble s uhrančivým pěvcem Carlosem Menou, nizozemský kvartet Cecilia con amici a zástupce domácí scény, vokální soubor Cappella Mariana.

V programu samozřejmě nechybí rezidenční orchestr Collegium Marianum, který na 6. srpna připravuje společně s Arte dei Suonatori z Polska a francouzskou sopranistkou Claire Lefilliâtre opulentní závěrečný koncert. Jednotlivé koncerty nahlédnou klíčové momenty hudebních dějin věčného města, od rané italské renesance přes vrcholy vokální polyfonie a počátky instrumentálního baroka až k velkolepým orchestrálním dílům G. F. Händela a operním áriím A. Vivaldiho.

Hned na úvod nabízí festival hudební hostinu či slavnost v překrásném barokním Clam-Gallasově paláci v Husově ulici na Starém Městě (14. července od 15 hod.). Během nabitého odpoledne vystoupí dechové trio Capella ornamentata s uměleckým vedoucím Richardem Šedou (cink). V programu nazvaném Canzoni e Canzonetti přednesou na palácovém nádvoří skladby autorů, jejichž osudy či tvorba jsou spjaty s Římem. V reprezentativním Mramorovém sále se pětice předních pražských a v Čechách působících instrumentalistů představí v repertoáru populárním v Římě 16. století (tocaty, sonáty, sinfonie a villanely). V mramorovém sále proběhne také hudební dílna Všecky cesty vedou do... příma! (aneb potoulání po muzice 17. století), jejíž autor, zpěvák a multi-instrumentalista Michael Pospíšil k záměru říká: „Žijeme ve střední Evropě, tedy i naše kultura je celá staletí ovlivňována ze všech stran. V naší malé dílně ukážeme, jak pestrá směs je naše kulturní dědictví, jak daleko a hluboko můžeme hledat kořeny těchto hudebních pokladů – písní, které dnes považujeme za typicky české. Jeden z mocných vlivů přišel od jihu, z Itálie, a to někdy i dost klikatými cestami. Nejen že všechny cesty vedou zpříma do Říma, ale i z Říma zpátky...“

Zaměření na hudební tradici „věčného města“ (Roma aeterna) a rozmanitost co do repertoáru a interpretačního přístupu charakterizuje program celého festivalu. „V sedmi koncertních večerech se seznámíme se skvostnou hudbou géniů, kteří v Římě působili v době jeho největší slávy, a získáme přehled o tom, jak hluboký vliv měli v tehdejší Evropě. Rád bych také zdůraznil, že pro každou z těchto hudebních událostí byl vybrán prostor odpovídající akustickým a estetickým vlastnostem uváděných skladeb, přičemž historický kontext každého z těchto míst dokonale odpovídá hudbě, která zde bude uvedena,“ vysvětluje muzikologický poradce festivalu, profesor Marc Vanscheeuwijck z Oregonské univerzity ve Spojených státech.

Slavnostní zahájení čtrnáctého ročníku Letních slavností staré hudby se v plném lesku uskuteční 18. července ve Španělském sále Pražského hradu. Výjimečný večer bude patřit hvězdnému německému vokálnímu ansámblu světového věhlasu Cantus Cölln. Námětem koncertu s názvem Theatrum sacrum je oratorium, tedy žánr, který vznikl v Římě na počátku 17. století a prošel řadou zásadních proměn a uplatnění od hudební součásti paranáboženského devocionálního vyznání přes alternativu k světské opeře až po čistě koncertní žánr. Uslyšíme oratoria a kantáty z doby rozkvětu žánru ve 2. polovině 17. století v dílech římských barokních mistrů Marca Marazzoliho, Giacoma Carissimiho a jejich mnichovského následovníka Johanna Caspara Kerlla.