Scéna.cz 

Johann Strauss Vídeňská krev

Operetní soubor už několik let slibuje svým divákům a příznivcům pestrou skladbu každé sezóny. Tradičně uvádí dvě operety („malou“ – komorní – a „velkou“) a dva muzikály nebo hudební komedie. Když projdeme letošní premiéry operetního soubory Národního divadla moravskoslezského – Bratránek z Batávie, Popelka a My Fair Lady, je jasné, že na první červnový den „zbývá“ poslední titul: „velká“ opereta. Tou bude už třetí ostravské nastudování klasické operety Johanna Strausse Vídeňská krev.
Novou ostravskou inscenaci Vídeňské krve nastudují dirigent Karel Mládek, režisér Bedřich Jansa j. h., choreograf Daniel Wiesner j. h. a sbormistr Josef Kostřiba. Na scéně Ivo Žídka j. h. a v kostýmech Elišky Zapletalové účinkují: Miroslav Urbánek / Libor Olma, Jan Drahovzal / Michal Vojta j. h., Viera Schausch / Ludmila Machytková j. h., Čestmír Olka / Petr Miller, Oľga Bezačinská / Jana Hoštáková, Karel Čepek / Josef Novák-Wajda, Eva Zbrožková / Barbara Oczková j. h., Václav Morys / Peter Svetlík j. h. a další.

Johann Strauss mladší (1825-1899), syn – jak jinak – Johanna Strausse staršího (uvádí se v literatuře též jako Johann Strauss otec), se narodil ve Vídni v hudebnické rodině a s hudbou také celý život (krom svých třech manželek) žil. Je autorem skoro 500 hudebních děl, z toho 159 valčíků (taky bývá titulován jako „král valčíků“) a 19 operet (mj. Netopýr, Cikánský baron, Noc v Benátkách). I když s počtem jeho operetních titulů je to trochu složitější. Johann Strauss ml. zkomponoval skutečně HUDBU k devatenácti titulům operetní historie. Nicméně dva z nich vznikly úpravou Straussových starších operet až po jeho smrti (Tisíc a jedna noc a Hraběnka Pepi). S operetou Vídeňská krev je to složitější. Vznikala sice ještě za autorova života – nicméně premiéru měla čtyři měsíce po jeho smrti. Navíc hudbu ke svému poslednímu jevištnímu dílu čtyřiasedmdesátiletý skladatel nekomponoval, ale dohodl se s libretisty, že do ní budou vybrány jeho dřívější proslulé „hity“ – mezi nimi např. valčík Vídeňská krev, který dal operetě název.
Vídeňská premiéra Vídeňské krve v říjnu 1899 neměla valného úspěchu – hudba se prý publiku zdála příliš „známou“... V roce 1905 se ale Straussova „labutí píseň“ dočkala nového uvedení – a s velkou slávou a úspěchem se hrála několik let. Od té doby patří k nejčastěji uváděným operetám Johanna Strausse ml.
Premiéry 1. a 2. června 2002 v Divadle Jiřího Myrona.