Scéna.cz 

PONTES

6. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pontes byl zahájen 3. září ve velkém sále Žofína slavnostním koncertem rozšířeného orchestru Virtuosi di Praga za řízení Oldřicha Vlčka. Na programu byly Smetanova Vltava, Mozartův Koncert pro hoboj a orchestr C dur, K. 314 se sólistkou Janou Brožkovou a Dvořákova Novosvětská. Pořádající agentura Lupulus spojuje už druhý rok festival s projektem záchrany kulturního dědictví. V roce 2000 šlo o zá-chranu rukopisu Smetanovy Mé vlasti. Letos, v roce 160. výročí Dvořákova narození, jsou na řadě partitura a skici k No-vo-svět-ské. Tyto záchranné práce jsou odborně i finančně náročné. Zatím však se daří získávat sponzory a práce probíhají. Některé výsledky mohli návštěvníci zahajovacího koncertu vidět v přilehlém prezidentském salónku, kde byla instalována malá dvořákovská výstava. Některé rukopisy a skicáře jsou již odkyseleny (starý papír silně trpí stále se zvyšující kyselostí prostředí) a čekají na vlastní restaurování. V projektu záchrany vzácných rukopisů se má pokračovat i v příštích letech. Na řadu se postup-ně dostanou rukopisy Prodané nevěsty, Dvořákových a Smetanových symfonických básní atd. V aktivní podpoře této činnosti tkví jedna z velkých zásluh agentury Lupulus.

Druhou zásluhu vidím v tom, že festival Pontes se nijak neomezuje na Prahu a tradiční centra hudební kultury (Český Krumlov, Litomyšl, Kroměříž), ale pořádá své koncerty ve všech městech, v nichž najdeme památky, zapsané do seznamu UNESCO. Koncertuje se tedy v průběhu září a první poloviny října i v Telči, Lednici, Žďáru nad Sázavou a Kutné Hoře, nejnověji i v Olomouci. Ve spolupráci s festivalem Mitte Europa zazní jeden koncert i mimo Českou republiku, v Marktredwitzu. I tam bude provedena Smetanova Vltava a Dvo-řá-ko-va Novo-světská. Do budoucna mají zájem o spo-lupráci i některá slovenská města. Pak by festival vytvářel už opravdu mezinárodní mosty.
Na některých místech půjde o komorní koncert, jinde vystoupí celý rozšířený orchestr Virtuosi di Praga s totožným programem jako na pražském zahajovacím koncertě. Zakončen bude festival vystoupením pěti mladých italských tenoristů v listopadu v Praze. Bohužel kromě několika jazzových skladeb v podání kvarteta Apollon a jedné skladby Piazzollovy je celý festival zaměřen pouze na hudbu minulých období – baroka, klasicismu a romantismu. Domnívám se, že alespoň malou pozornost by si hudba právě uplynulého století také zasloužila.
Nyní ale zpět k zahajovacímu koncertu: Celková atmosféra na Žofíně (množství aut, pozdní příchody atd.) již před zahájením koncertu napovídala, že půjde spíš o společenskou než o hudební událost začátku sezóny. Tomu ostatně odpovídal i pečlivě promyšlený a uhlazený, sponzorům adresovaný uvítací projev Jiřího Vejvody, právě tak, jako standardní, sice bezchybné, ale nijak osobitě neinspirované provedení Smetanovy Vltavy. Je však nutno také poznamenat, že velký sál Žofína rozhodně není akusticky vhodný pro orchestrální koncerty. Je sice po poslední rekonstrukci velmi krásný, jeho rozměry a celková akustika ale orchestrálnímu zvuku nestačí.
Vše se však změnilo od druhé skladby večera, Mozartova hobojového koncertu. Výhodou tu bylo, že orchestr hrál samozřejmě v mnohem menším obsazení. A Ja-na Brožková provedla svůj part s ob-vyklou technickou brilancí a hlubokým vcítěním do atmosféry této krásné skladby. Nejlépe vyzněla v rámci daného prostoru pomalá věta, která nejspíš snese delší dozvuk. Mimořádným zážitkem pak byla kadence druhé věty. Ale i orchestr a dirigent dostáli svému úkolu na výbornou. Interpretačním vrcholem večera bylo provedení Dvořákovy Novosvětské po přestávce. Přehlédneme-li ojedinělé ne zcela precizní nástupy dechových nástrojů, zněla Dvořákova hudba svěže, temperamentně a plasticky. Vyzdvihnout je třeba zejména velmi pěknou artikulaci jednotlivých frází a velkou dynamickou škálu. Byl to strhující festivalový zážitek.