zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Komorní filharmonie Pardubice

Komorní filharmonie Pardubice prožívá první léta nového tisíciletí ve výborné umělecké kondici, v náročné a cílevědomé umělecké práci. Po loňském rozsáhlém turné po USA orchestr v minulých měsících absolvoval úspěšné zájezdy do Švýcarska, Holandska a Německa a také na domácích pódiích patří k nejžádanějším hudebním tělesům s výjimečným interpretačním kreditem. Proto jsme se zeptali ředitele KFP dr. LUDVÍKA KAŠPÁRKA, co chystá orchestr během své nadcházející 33. koncertní sezony a vůbec, co je nového v Pardubicích.
Především jsme museli zřídit další abonentní řadu o pěti koncertech. Dosavadní oba velké cykly jsou totiž zcela vyprodány a my chceme uspokojit i další hudební příznivce. Nesmírně mě těší, že kulturní veřejnost města a kraje projevuje o naše koncerty takový zájem, že takříkajíc bere orchestr za svůj. Proto na nás leží velká zodpovědnost volit přitažlivou dramaturgii a přivést podle našich možností do Pardubic špičkové interprety.

  • Jak se tyto záměry projevují v nadcházející sezoně?
    Po několika letech opět přijal pozvání k dirigentskému pultu orchestru jeho někdejší šéf a miláček pardubického publika, Libor Pešek. Otevře abonentní sezonu v polovině září s díly M. Ravela, P. I. Čajkovského a W. A. Mozarta. Chtěl bych zdůraznit, že pracujeme v příznivé atmosféře, v dlouhodobě stabilizovaném prostředí: stále nové impulsy přináší tělesu současný šéfdirigent, znamenitý Leoš Svárovský, hlavním hostujícím dirigentem je Angličan Douglas Bostock, s nímž kromě veřejných koncertů pravidelně nahráváme pro dánskou firmu Olufsen Classico. Bostock v poslední době zaznamenal na mezinárodním poli značný vzestup a jeho vztahu k naší filharmonii si velmi vážím. Naše sezona však nabízí i další prvotřídní jména: z českých dirigentů to jsou Jiří Stárek a Ja-roslav Krček, ze zahraničních Ital Riccardo Frizza a Jin Wang z Číny. Umělce první kategorie čteme i mezi sólisty: Eugen Indjic, Kateřina Englichová, Michal Kaňka, Roman Novotný.
  • Musím se nyní zeptat na dramaturgickou skladbu vaší abonentní sezóny. Nepohybujete se příliš v tradičních vodách?
    Snažíme se o vyváženou dramaturgii. Samozřejmě, že repertoárové možnosti komorního orchestru jsou menší než v případě velkého symfonického tělesa. Doménou určitě zůstávají autoři hudebního klasicismu, hrajeme i staré české mistry Pichla a Koželuha, do programů našich koncertů určitě patří G. Fr. Händel či C. Ph. E. Bach. Z tvorby romantiků musíme pečlivě vybírat kompozice vhodné pro naše obsazení – Dvořákovy a Brahmsovy serenády, ale také Schuberta a Schumanna. To vše jsou díla, která publikum miluje, proč mu je tedy neposkytnout. Zásadou ovšem je, že vždycky na špičkové interpretační úrovni. Horší je to s hudbou 20. století a tvorbou současných skladatelů. Provádění těchto děl nás stále více finančně zatěžuje, poplatky za půjčovné notového materiálu nám často doslova znemožňují hrát více moderní hudby. Přesto uvedeme vedle Debussyho také Ravela a Honeggera, z českých umělců kromě B. Martinů zazní hudba J. Smolky, J. Boháče, J. Filase či O. F. Korteho.

  • Existenční podmínky některých uměleckých těles v naší republice nejsou zrovna růžové. Jaká je situace u vás v Pardubicích?
    Nevyskakujeme si, ale náš zřizovatel, statutární město Pardubice, věnuje orchestru a jeho rozpočtu v rámci svých možností maximální pozornost. Ovšem na investice od magistrátu v ročním rozpočtu většinou nedostáváme nic. Když však vyvstane nějaká akutní potřeba, jako je například nyní nové koncertní oblečení nebo v příštích měsících nový klavír, řešíme problémy s financováním sice i řadu měsíců, ale zpravidla úspěšně. Bohužel nedobře se vyvíjí vztah s naším dlouholetým partnerem, jímž je chemický závod Synthesia. Má ekonomické problémy a zdráhá se s námi uzavřít novou sponzorskou smlouvu. Teď – podobně jako ostatní moji kolegové, ředitelé orchestrů – hledím s úzkostí k ministerstvu kultury, zda obhájí ve vládě pro orchestry alespoň minimální dotaci na rok 2002. Přitom tu letošní, již schválenou, jsme ještě nedostali. A ještě něco: pořád se hovoří o bídných a stagnujících platech ve školství a zdravotnictví, ale divadla, orchestry či muzea jsou na tom ještě hůř. To jsou minoritní obory, o nichž jako by ani nestálo za to mluvit! Prožívám ty nejhorší pocity, když podepisuji tristní platové výměry hráčů, z nichž většina má vysokoškolské vzdělání nebo absolutorium konzervatoře. To se ale již týká celkové atmosféry ve společnosti a laxního vztahu státu ke skutečným uměleckým hodnotám.
  • 1.10.2001 Hana Jarolímková | rubrika - Rozhovory

    Časopis 18 - rubriky

    Archiv čísel

    reklama

    Asociace profesionálních divadel České republiky

    Časopis 18 - sekce

    HUDBA

    Hudební tipy 18. týden

    Janet Jackson

    Ikony Kamila Střihavky
    Český rockový bubeník Miloš Meier hostem v hudebním cyklu věnovaném osobnostem české celý článek

    další články...

    LITERATURA/UMĚNÍ

    Film na motivy povídek Oty Pavla

    Smrt krásných srnců

    Smrt krásných srnců
    Český film Karla Kachyni, od jehož narození minulý týden uplynulo 100 let, na motivy po celý článek

    další články...