zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Balet Oněgin se vrací na scénu Národního divadla

Oněgin – T. Podařilová a J. Kodym

autor: Diana Zehetner  

zvětšit obrázek

Nejúspěšnější dějový balet 20. století, velký neoklasický balet ONĚGIN, se téměř po třech letech znovu objeví na prknech Národního divadla. V obnovené premiéře 9. června 2011 si lze v nastudování souboru ND užít romantické milostné duety, dramatický souboj s pistolemi i nádherné plesy v dobových kostýmech ruské aristokracie 19. století. Motivy z Evžena Oněgina, Puškinova milostného veršovaného románu v dopisech, převedl ve výstižnou baletní báseň světově proslulý choreograf John Cranko. O živou hudbu Čajkovského (klavírní skladby a fantazie Fracesca di Rimini) se postará orchestr Národního divadla pod taktovkou Sergeje Poluektova.

„Oněgin byl úspěšný titul, a to je důvod, proč jsme se rozhodli ho vrátit zpátky,“ vysvětlil Petr Zuska, umělecký šéf baletu ND. „Máme teď zase na dva roky na Oněgina koupená práva. Už se to samozřejmě týká zase jiných sólistů, takže mnozí další dostávají novou motivaci.“ A prozradil, že se všemi novými alternacemi postavy Lenského byl nadmíru spokojen i Ivan Cavallari, který Crankovu choreografii přijel ze Stuttgartu znovu nastudovat. „Myslím, že i pro diváky bude fajn, že se na to mohou po odmlce podívat. Je to sice starý balet, ale nejeví se mi jako vousatý, i když byl vytvořen už někdy v roce 1969,“ dodal Petr Zuska.
Slavný příběh sleduje citlivou, oduševnělou dívku Taťánu, která se zamiluje do chladného a znuděného ruského aristokrata Oněgina, jenž raději flirtuje s Taťáninou sestrou Olgou, snoubenkou knížete Lenského, jehož v souboji zabije. Po letech je Oněgin již provdanou a bohatou Taťánou okouzlen. Uvědomí si, jak chyboval, když dívku odmítal – a nyní se sám souží marnou láskou.
Pražské Národní divadlo již dříve uvedlo Crankovo ZKROCENÍ ZLÉ ŽENY a nyní pokračuje dalším vrcholným opusem. Oněgin vyžaduje od tanečníků vedle brilantní techniky i schopnost vyjádřit hloubku citu v celé emoční škále. Taťánino psaní dopisu je tu kongeniálně znázorněno jako její snění – v zešeřelé ložnici dívka tančí se svým idolem: nádherný duet s vášnivým Oněginem je však jen jejím vytouženým snem. Podobně nápaditě je vyjádřen i souboj s knížetem Lenským. Příležitost k tanečním kreacím dostává i sbor, neboť Oněginův zahálčivý život „lišnovo čeloveka“ (zbytečného člověka) se odehrává na velkolepých plesech a společenských zábavách.

John Cranko se narodil v jižní Africe, nejprve překvapil v londýnském Sadler’s Wells Ballet (pozdější Královský balet). Celá jeho slavná éra však patří baletu v německém Stuttgartu, který se jeho působením stal v 60. letech 20. století pojmem, mluvilo se o „stuttgartském baletním zázraku“. Mezi jeho velké dějové balety patří též Romeo a Julie, Labutí jezero, Carmen, Poème de l´extase, Stopy. Cranko dával tehdy tvůrčí příležitosti i mladičkému Jiřímu Kyliánovi či Johnu Neumeierovi, na veleúspěšném turné začátkem 70. let dobyl Ameriku. Cestou zpět roku 1973 však nečekaně zemřel. Bylo mu 46 let.

Obnovená premiéra: 9. června 2011 v 19.00 v Národním divadle; reprízy: 10., 29., 30. 6. 2011.

30.5.2011 21:05:45 Redakce | rubrika - Ze zlaté kapličky

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bastard (Městské divadlo Brno)

Časopis 18 - sekce

HUDBA

Litava Park nabídne hvězdný line-up

Litava Park

Krásné místo kousek od Brna, město Bučovice, již podruhé zve na víkend plný skvělé hudby. Dvoudenní festival L celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Pavel Soukup získává Cenu za mimořádný přínos

Pavel Soukup

Cenu za mimořádný přínos v oblasti audioknih a mluveného slova za rok 2023 získává Pavel Soukup. Český herec m celý článek

další články...