Scéna.cz 

Bedřich Smetana: Tajemství

Zvěčnělí pěvci, kteří se slavným tenoristou Benem Blachutem působili jako kolegové v opeře Národního divadla, mají mimořádné štěstí – jejich staré nahrávky se z hlubin archivů vracejí k posluchačům v pečlivě remasterovaných podobách. Dík za to patří iniciativní Společnosti Beno Blachuta, která ve spolupráci s Českým rozhlasem a vydavatelstvím Radioservis uvádí do života především vzácné rozhlasové nahrávky oper s Blachutem ve stěžejních rolích (ostatně, po dlouhá léta byl na takové úrovni, že jiný než první obor právem nezpíval).

Radiozáznam Smetanovy opery Tajemství, který vyšel na sklonku loňského roku jako dvoudiskové album, je možno považovat z mnoha důvodů za opravdový objev. Jednak jde o vůbec první kompletní nahrávku tohoto díla. Dále jde o záznam, který vznikl počátkem března 1945, tedy v pohnuté době na samém sklonku války, kdy byla česká divadla z nařízení německých okupantů uzavřena. A navíc dirigentem (a výborným!) je tu sice mladý Jaroslav Kromb¬holc, ale jak správně upozorňuje text v bookletu, za nastudováním můžeme tušit vliv Václava Talicha, který téměř ve stejném obsazení původně řídil toto dílo v pražském Národním divadle.
Právě tehdy pro sedmadvacetiletého Krombholce je nahrávka skvělou vizitkou. V jeho podání jako by se spojovala mladistvá lehkost, až bujnost s překvapivě zralou promyšleností. Krombholc dává dílu hudební i dějový spád, nezatěžkává dramatická místa, přehledně buduje ansámbly. Orchestr Národního divadla podává pod jeho vedením velmi dobrý výkon. Pověstné smetanovské smyčce znějí zvlášť pěkně v místech s nádechem scherza. Český pěvecký sbor už tak dobře nevychází, ale je to možná dáno technickým stavem nahrávky. Sborové hlasy nepůsobí vždy sjednoceně a vyrovnaně.
Pokud jde o sólové role, sešlo se v nich (snad až na Viléma Zítka, jehož nechuť k audiozáznamům je pověstná) v té době nejkvalitnější obsazení. Co jméno, to osobnost – Marta Krásová, Marie Budíková, Beno Blachut, Zdeněk Otava, Jaroslav Veverka, Vladimír Jedenáctík, Karel Hruška, Karel Kalaš. Záznam je cenným dokumentem, jak zpívala tehdejší česká pěvecká špička. Ne úplně všechno můžeme akceptovat ještě dnes. Každá doba má svůj styl, ba své manýry, ale právě tím je osobitá, má svou chuť a vůni – a běda když to postrádá. Z každého výkonu nahrávky je znát pěvecká i citová sžitost se Smetanou a s českým repertoárem vůbec. Jednotlivé hlasy mají svou nezaměnitelnou barvu, dikci a charakter, což tehdy bylo obecným znakem. Při plném respektování Smetanovy melodičnosti je také příkladná deklamace zpívaného slova (stejný důraz patří na všechny tři tyto termíny). V působivých kontrastech jsou tak vystavěny scény lyrické, dramatické i žánrové. Mezi vrcholná místa rozhodně patří především řada výstupů ve 2. jednání, Otavovo podání árie Kaliny, árie Rózy v podání Marty Krásové a výkon Marie Budíkové a Beno Blachuta v duetu Blaženky a Víta, jedné z nejhoroucnějších milostných scén v české operní literatuře vůbec. Protikladem ke kantabilitě těchto partů jsou rázovité figury, jako je Bonifác Vladimíra Jedenáctíka či Skřivánek Karla Hrušky, kdy se jejich téměř herecké podání blíží někdy až k parlandu. Celé obsazení tak vytváří barvitý obrázek, který je v jádru vlastně úsměvnou maloměstskou travestií Romea a Julie.
Dvoudiskový komplet opery Tajemství je doplněn jednou z řady Blachutových nahrávek Smetanových Večerních písní. Tentokrát jde o rozhlasový záznam z roku 1952 s dirigentem Františkem Dykem u klavíru. Zřejmě kvůli gradaci jsou jednotlivé písně řazeny v pozměněném pořadí, tak aby vskutku emfatickou „Z svých písní trůn ti udělám“ pětice vrcholila. Blachutovo podání se i zde vyznačuje především hlubokou vroucností, jež pro něho byla tak typická.

SPOLEČNOST BENO BLACHUTA BBB-008-10-02
Bedřich Smetana: Tajemství
Jaroslav Veverka, Zdeněk Otava, Marta Krásová, Marie Budíková, Beno Blachut, Vladimír Jedenáctík, Karel Hruška, Karel Kalaš, Miloslava Fiedlerová, Jaroslav Skácel, Luděk Mandaus, Český pěvecký sbor, sbormistr Jan Kühn, Orchestr Národního divadla v Praze, dirigent Jaroslav Krombholc.
Nahráno 5. a 6. 3. 1945 ve studiu Českého rozhlasu. Bedřich Smetana: Večerní písně; Beno Blachut – zpěv, František Dyk – klavír. Remastering z originálních pásů Miroslav Mareš (Český rozhlas, Praha) a Radek Roubal (STYLTON, Ostrava), 2010. Celkový čas 120:07.
Zdroj Hudební rozhledy 04/2011 - Jaroslav Someš.