zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Hudební rozhledy v červenci

Hudební rozhledy v červenci

Po sedmi letech se do České republiky vrací jeden z největších tenoristů současnosti, obdivovaný, ale i zatracovaný argentinský pěvec José Cura – muž mnoha „uměleckých řemesel“, výjimečného talentu a velkého srdce. V pátek 16. července otevře operním galakoncertem společně s korejskou sopranistkou In-Hye Kim 19. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu řízeného Mariem de Rosem. Vzhledem k neobyčejnému zájmu posluchačů se ale v neděli 18. července koncert ještě jednou zopakuje. Narozdíl od minulých let pečuje dnes o image Josého Cury jeho vlastní agentura Cuibar, k čemuž mimo jiné pěvec podotýká: „Po pravdě řečeno, měl jsem již dost všeho ‚svinstva‘, do kterého mě moji první agenti a lidé z PR dostali, být tedy svým vlastním pánem bylo jedinou možnou nápravou“.
Lotyšská mezzosopranistka Elina Garanča vystoupila v Praze poprvé 17. 12. 2007, druhé setkání se uskuteční 2. 8. 2010 ve Smetanově síni za doprovodu Pražské komorní filharmonie pod taktovkou Karla Marka Chicona. Výjimečnou umělkyni není třeba představovat: i ten, kdo nemá možnost vyjet na její operní představení či koncert do zahraničí, ji zná z řady CD i DVD, nebo ji např. 16. ledna 2010 zažil jako úžasnou Carmen v přímém přenosu z Metropolitní opery v rámci unikátního projektu MET: Live in HD. Poprvé však na sebe Elina Garanča výrazně upozornila již v roce 2003 rolí Annia v Mozartově opeře La clemenza di Tito na Salcburském festivalu pod taktovkou Nikolause Harnoncourta. Od té doby se její kalendář zaplnil hostováním v nejprestižnějších operních evropských domech, koncertních síních i na festivalech.

Pětašedesátka našeho nejstaršího hudebního festivalu – Pražského jara – potvrdila stále mladý vzhled tohoto decentního elegána, zároveň však připomněla, že je stále co zlepšovat. Celkem 53 koncertů a akcí za 25 dní nabídlo ve dnech 12. 5. – 4. 6. návštěvníkům 46 971 vstupenek. Prodáno bylo 38 574, tedy zhruba 83%, což sice bylo o něco méně než vloni, ale vyprodaných či téměř vyprodaných bylo plných třicet koncertů! A to jistě i díky letošní novince, 50% slevě na vstupenky zakoupené těsně před koncertem. Jinak zůstaly ceny stejné jako loni, což lze při obecném zdražování přiznat organizátorům k dobru. U návštěvníků i kritiky došlo navíc v letošním roce ke vzácnému úkazu – až na výjimky se jim líbilo totéž, jiná byla jen míra projeveného nadšení. Jako vrcholy festivalu byla vnímána zejména vystoupení některých zahraničních orchestrů, z nichž shoda v názorech např. panovala při hodnocení výkonu Budapešťské národní filharmonie.
Richard Wagner psal svého Tristana a Isoldu se záměrem vytvořit snadno provozovatelné dílo nevelké náročnosti – a vytvořil jeden z nejtvrdších ořechů repertoáru hudebního divadla. Jednolitý příval hudby od počátečního proslulého „tristanovského akordu“ až po závěrečnou „smrt z lásky“ nenechá protagonisty ani orchestr odpočinout, diváky strhává a pohlcuje. Státní opera Praha si na tento monument troufla v situaci nijak záviděníhodné, v době, kdy se již několik let hovoří o tom, v jaké podobě má dál existovat a nezřídka i o tom, zda má být vůbec zachována. Výsledek nové premiéry beze zbytku potvrdil její právo na existenci. A navíc za okolností, o nichž při rozhodování o nasazení tohoto díla do repertoáru (jako předzvěsti Mezinárodní konference Richarda Wagnera, jež se bude konat v Praze roku 2012) neměl nikdo tušení: původně ohlášená Isolda, v Praze známá a oblíbená Maida Hundeling, v průběhu hlavních zkoušek musela být přeobsazena.

5.7.2010 18:07:35 Redakce | rubrika - Z médií