Scéna.cz 

Komorní díla Bohuslava Martinů a jeho francouzských současníků

Kompaktní disk firmy Artesmon představuje komorní díla Bohuslava Martinů a jeho francouzských současníků v podání našich předních interpretů. Flétnista Roman Novotný a houslista Jiří Pospíchal jsou členy České filharmonie, pod jejíž patronací byla také deska s pořadovým číslem 17 v rámci komorní řady vydána. Velkou oporou je pro oba hráče mladý klavírista Ivo Kahánek, který se na nové nahrávce představí nejen hrou na klavír, ale i na cembalo. Kompaktní disk, který byl pokřtěn 25. ledna letošního roku v Sukově síni Rudolfina, nepostrádá lehkost a hravost. V tomto duchu byla také zkomponována první skladba, suita Musique de Cour (Menuet, Ballade, Scherzo, Badinage), jejímž autorem je Jean Françaix (1912–1997), skladatel, pro kterého je typický neoklasicistní styl, nadsázka a vtip. Zároveň jednotlivým nástrojům umožňuje, aby se představily v plné šíři svých technických, tónových a výrazových možností. Interpretům se podařilo docílit vyváženého zvuku, ačkoli to právě ve Françaixových kompozicích není zrovna snadné. Flétna je vystavována jak extrémně vysoké poloze, tak často zabrousí k nejhlubším tónům flétnového rozsahu.

Roman Novotný vyniká průzračným tónem, který ovládá všechny polohy a dynamické odstíny. Virtuózní houslista Jiří Pospíchal zase například ve třetí větě předvede dvojhmatovou, bravurně zvládnutou introdukci. Dalším titulem kompaktního disku jsou Promenády pro flétnu, housle a cembalo Bohuslava Martinů, které komponoval v únoru roku 1939 v Paříži. Elegantní styl této suity umocňuje neobvyklý, ale zato velmi efektní zvuk cembala. Ivo Kahánek se svého úkolu zhostil perfektně. Jako cembalista je velmi precizní, všechny nástrahy, ozdoby a rytmické finesy zvládá s přehledem a elegancí. Flétna s houslemi se na zvuk cembala krásně napojují, a tvoří tak kompaktní celek.
Následující Sonáta pro flétnu, housle a klavír Bohuslava Martinů, která od interpretů vyžaduje nejen dramatický, ale i niterný výraz, je nejzávažnější kompozicí, již umělci na kompaktní disk zařadili. Martinů ji dokončil v Paříži v roce 1937 a věnoval ji madame Blanche Honegger. Ta se později provdala za Luise Moyseho, syna známého flétnisty Marcela Moyseho. Dílo interpretům skýtá obrovskou paletu barev, nálad a nápadů. První věta je známým oříškem pro většinu komorních ansámblů. Je zde nezbytně nutná dokonalá souhra a perfektní intonace. Obě tato úskalí se povedlo hráčům překonat a obtížná místa působí lehce a samozřejmě. Ve druhé větě si hladce a bez intonačních kolapsů předávají melodii Roman Novotný a Jiří Pospíchal. Ve třetí větě je použit stylizovaný rytmus polky a nápadná je též moravská melodika. V jejím středu se objeví zpěvná melodie flétny, kterou později přebírají housle zasluhující pochvalu za bezchybnou intonaci i přes velmi obtížnou polohu. Finální větu Sonáty pro flétnu, housle a klavír Bohuslava Martinů uvádí klavír. Jde o rozsáhlou a poměrně obtížnou pasáž, se kterou se Ivo Kahánek vyrovnal s nadhledem. Repríza je poněkud neklidná, tempo je o něco rychlejší, ale nijak to nevadí celkovému vyznění díla. V závěru věty se ještě jednou představí flétnista Roman Novotný, jenž si vychutná nezaměnitelnou barvu kadence v tónině Des dur. Na závěr CD jsou zařazeny tři skladby Jacquesa Iberta, a to Dvě interludia, která pocházejí ze scénické hudby ke hře Le burlador, a Aria. Výjimečná atmosféra, která z celého kompaktního disku dýchá, je zásluhou tří umělců, kteří se řadí mezi naše nejlepší interprety. Jako posluchači si můžeme jen přát, aby jejich spolupráce v oblasti komorní hry pokračovala.

ARTESMON AS 731-2
Jean Françaix: Musique de Cour; Bohuslav Martinů: Promenády pro flétnu, housle a cembalo; Bohuslav Martinů: Sonáta pro flétnu, housle a klavír; Jacques Ibert: Deux Interludes, Aria; Roman Novotný – flétna, Jiří Pospíchal – housle, Ivo Kahánek – klavír, cembalo.
Nahráno ve Dvořákově síni Rudolfina 3., 4. a 9. 10. 2009, hudební režie Milan Puklický, zvuková režie Oldřich Slezák. Celkový čas 54:49.
Zdroj Hudební rozhledy 06/2010 - Anna Jakubcová