zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Slunce, seno, jahody: letní show s dobrou klimatizací

Slunce, seno, jahody (HdK)

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Hudební divadlo Karlín uvedlo muzikál SLUNCE, SENO, JAHODY podle filmové komedie Zdeňka Trošky z roku 1983. Autorem divadelního scénáře, hudby a písňových textů je Ondřej G. Brzobohatý. Snaha adaptovat na divadelní prkna filmové předlohy je fenomén, který vládne české kotlině řadu let. Otázkou vždy zůstává proč? Je základním měřítkem přenést úspěch z kina do divadla? Vždyť každý druh tohoto umění disponuje jinými výrazovými prostředky. V případě muzikálu se jedná o novou hudbu a hlavně písňové texty…

Režisér Antonín Procházka, takřka domácí karlínský režijní matador, který umí dobře zacházet s prostorem, velmi dobře aranžuje zejména hromadné scény vesnické mládeže, kolchoznic, babiček, bab a babizen. V tom mu opravdu patří zasloužený potlesk. Ovšem práce s jednotlivými protagonisty: mladý Plánička, Bohuna, Vašek, Škopková, předseda družstva ad., tak tady se ve větší míře sázelo na imitaci filmových předloh.
Zejména Předseda JZD (Václav Vydra), Miluna (Kateřina Pechová) a mnozí další nedávají postavě nic svého. Prostě předseda ála Martin Zounar, Miluna Petra Pyšová, Blažena jako Veronika Kánská. Ve větší míře je svou Iva Pazderková coby Škopková. Možná je to i připsaným libretem, kdy autor ji povýšil snovou rovinu, kdy by se ráda stala zpěvačkou.
Mohli bychom pokračovat. Ondřej G. Brzobohatý si dobře poradil s divadelním časem, s redukcí postav. Vystihl zejména vulgarity na návsi. Velmi dobře nastínil postavu učitelky Hubičkové v podání Pavly Břínkové. Ta velmi osobitě interpretovala předpověď o počasí zlidovělým popěvkem. Zazářila s árií Měsíčku na nebi hlubokém. V pravdě ve velmi zdařilé úpravě, pravděpodobně pro potřeby inscenace transponováno do jiné tóniny. I tak sklidila obrovský úspěch publika.

Celkově se divák dočká kopie filmové verze, obohacené o divadelní prostředky. Na jevišti zurčí a bublá vesnická show (a ta je podle mě určená především pro městského diváka), místy jsem měl pocit že se jedná o dobově známou televizní show Ein Kessel Buntes. A to zejména ve zdařilé taneční parodii čtyř sólových výstupů krav. Pozorný divák ocení oživení králíků. A že nám paní Škopková stahuje kůže z břišní části pomocí nože, kdy každý zkušený ví, že tady se nůž nepoužívá, pouze při naříznutí kůže v partiích zadních běhů a oddělení ocasu, následně až zase u předních běhů, to už je jen malá absence odborného poradce… :-)

Celkově vyšel ve vztahu k divákům muzikál Slunce, seno a jahody na výbornou. Každý si odpočine, oživí si zlidovělé hlášky, přijde si na své při poslechu hudby a sólových výstupů. A dočká se i svatby Blaženy a Venci. A příjezd komise z kraje? To už sice nikomu nic neříká, ale máme tu další a další delegace poplatné době. Tak nemusíme litovat, že podobně jako film, tak tento muzikál neuvidíme v letním kině, ale v dobře klimatizovaném Hudebním divadle Karlín.

www.hdk.cz

20.6.2022 19:06:30 Josef Meszáros | rubrika - Recenze