Scéna.cz 

Býti básníkem ...

Na neděli 23. září 2001 od 20.00 h připravila Česká televize pro vysílání programu ČT2 tématický večer věnovaný nedožitým stým narozeninám Jaroslava Seiferta, jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu, posledního romantika 20. století, básníka. Komponovaný večer věnovaný tomuto básníkovi obsahuje tři nová díla: Píseň cvrčků, dokument o životaběhu, láskách, přátelstvích, pravdách, radostech, básních a smrti Jaroslava Seiferta. Scénář a režie Vladimír Drha. I havran patří k řádu pěvců, dokument o tom, jak ve Švédsku vznikla jedna z našich současných nejprestižnějších literárních cen – Cena Jaroslava Seiferta, jak se udělovala přes železnou oponu a jak funguje dnes. Scénář a režie Břetislav Rychlík. Jako kouř marihuany jsou verše básníků, epilog o životě, lásce a smrti. Filmová montáž z posledních sbírek Jaroslava Seiferta. Scénář a režie Josef Císařovský.

Píseň cvrčků
Dokument Vladimíra Drhy nechce být ani pomníkem zvěčnělému básníku, ani vyčerpávajícím přehledem o Jaroslavu Seifertovi a jeho básnickém díle. Přestože využívá výpovědi pamětníků, komentáře odborníků, dobové dokumenty, písemnosti, fotografie a citace z Seifertových děl je především režisérovým pohledem na život a dílo českého básníka, posledního romantika 20. století.

Jako kouř marihuany jsou verše básníků
Filmová montáž Josefa Císařovského realizovaná okénkovým časosběrem 35 mm vychází z pozdních básnických děl Jaroslava Seiferta (sbírky: Deštník z Piccadilly, Morový sloup, Býti básníkem). Časosběrné snímání šerosvitných nálad, přírodních dějů, obyčejných věcí, atmosféry Seifertových oblíbených míst, plynutí vody i mlhy, světla i stínů evokuje prchavost času – hluboký zdroj inspirace básníků. Druhý plán filmu – archivní záběry historických událostí i epizod z období života Jaroslava Seiferta – vytváří bezděčný portrét české společnosti 20. století. Seifertovy texty se staly impulsem nejen pro hledání ale i nalezení filmového jazyka souznícího s jazykem básní.

I havran patří k řádu pěvců
Den po úmrtí Jaroslava Seiferta iniciovala Nadace Charty 77se sídlem ve Stockholmu ustavení ceny spojené s jeho památkou. 11. ledna 1986 předal František Janouch prostřednictvím Informační služby Ivana Medka ve Vídni rozhlasovým stanicím Svobodná Evropa, BBC a Hlasu Ameriky následující zprávu: „10. ledna 1986 zemřel velký český básník a první nositel Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert, který se již za svého života stal klasikem české literatury a symbolem boje za svobodu a nezávislou literaturu a kulturu. Jaroslav Seifert byl posledním předsedou Svazu českých spisovatelů, za jeho předsednictví v roce 1970 svobodný Svaz spisovatelů zemřel vestoje. Seifert byl signatářem Charty 77, jeho podpis byl pod mnoha dokumenty a dopisy, protestujícími proti všem formám útlaku, diskriminaci a umělecké nesvobody.(…) K uctění památky velkého československého občana a básníka se Nadace Charty 77 se sídlem ve Stockholmu rozhodla zřídit Cenu Jaroslava Seiferta za nejlepší díla české a slovenské literatury, která nesmějí být publikována v Československu. Cena bude udělována každoročně k výročí básníkova narození (23. září) výborem složený z československých spisovatelů, žijících doma i ve vynuceném exilu. Peněžní cena, jejíž výše bude určena později, bude provázena kulturní subvencí, která umožní vydat odměněné dílo v jednom z exilových nakladatelství. Nadace vypisuje také tímto sbírku na financování Ceny Jaroslava Seiferta a vyzývá všechny příznivce svobodné československé literatury a kultury, aby přispěli na tuto cenu…“
Od roku 1991 se Cena Jaroslava Seiferta uděluje v Praze a za 11 let trvání se z ní stalo skutečně prestižní ocenění, které citlivě sleduje kontinuitu tvůrčích objevů české literatury.