Martin Pechlát: Ariel je vlastně jen myšlenka
autor: archiv divadla
Je to už mé třetí setkání. Předtím to bylo v Hradci Králové – shodou okolností v režii Jakuba Korčáka, který režíroval Bouři –Troilus a Kressida (2001), pak jsem hrál v režii Vladimíra Morávka v Othellovi (2003). A letošní Bouře je do třetice.
Jak se mi to hraje? Normálně. Ariel je vlastně jen myšlenka. Kdo to je Ariel? Je to vzduch, je to nic... Asi jen abstraktní intelektuál. Snažím se ho podávat věcně. Druhý Ariel neboli spíše Arielka hraje zase na pud , živočišno.
Ale toto všechno jsou lidské příměry. Ovšem Ariel není člověk. Takto neuvažuje. Možná je to takový vědec, který stvoří atomovou bombu, jen proto, že to jde. Ale jak se s daným vynálezem dál nakládá, to už jde mimo něj. To už není jeho starost. Nebo je to třeba takové dítě, dělá všechno, čeho je schopen. Důsledky už nebere v potaz. Ale hlavně si musíme uvědomit, že Ariel je vlastně nástroj Prospera – jeho sluha, otrok. Je v jeho službách.
To by bylo na delší debatu...
Protiúkol to dle mého není. Mám osobně rád věcné hraní. Ta role mi vyhovuje.
Je to vždycky úplně jiné. Pokaždé je jiné počasí.
Je to specifické divadlo, které má v Praze místo. Jinak by byla všechna divadla stejná.
Mně se tam pracuje strašně dobře. Jsem tam nesmírně spokojený. Baví mě inscenace, které se tam dělají, dobře vycházím s herci i režiséry, kteří tam jsou. Uspokojuje mě to prostě ve všem.
Takto bych se neodvážil to specifikovat. Nejvíce mi sedí spolupráce s konkrétními lidmi, kteří se na inscenacích podílejí. Mohu tam dělat cokoli a jsem prostě rád, že to mohu dělat s nimi. To mě na tom baví.
Každý má trošičku jiný přístup, ale jde to.
Právě zkoušíme Proces, premiéra by měla být 3. září 2007. Pak mě čeká zájezd do Hamburku.
Dodnes vůbec netuším, jak jsem se k divadlu dostal. Neměl jsem žádné známé v tomto oboru. Amatérsky jsem nikde nehrál. Bylo mi čtrnáct let, když jsem se musel rozhodovat, co budu dělat. Na průmyslovku mě vzali bez přijímaček. Pak jsem si chtěl jen dodělat maturitu a podle toho studium vypadalo...Ale v určité době jsem začal chodit do divadla. Jen jsem nějak podvědomě cítil, že to chci dělat. Začal jsem se o to zajímat. Měl jsem takové samostudium. Nejdřív jsem chtěl na činohru, tam mě nevzali, že prý jsem moc starý, tehdy mi bylo 21. Tři roky jsem po průmce makal. Pak za mnou přišel jeden z členů komise s tím, že jsem napsal jako 2. nejlepší test, jestli nechci zkusit režii. To jsem zamítl. Pak jsem šel na alternu. Měl jsem štěstí na lidi – učil mě třeba pan Miroslav Krobot. Absolvoval jsem s Markem Bečkou autorskou loutkovou inscenací Antigona.
Po škole jsem nevěděl kam nastoupit. Účastnil jsem se konkurzu na Richarda III. (do Globu) a na základě toho jsem si mě pak Vladimír Morávek vybral do Hradce. Působil jsem tak skoro tři roky.
Třeba na Strýčka Soleného z Morávkova čechovovského cyklu. Velká, a pro mě zároveň oblíbená role, byl Othello. A pak byla příjemná práce s Arnoštem Golflamem na Povídkách z vídeňského lesa.
Celé se to točilo v Hradci. V Brně bylo jen pár exteriérů. Napsal to Vladimír (Morávek) s Honzou (Budařem). Já jsem jen přenesl to, co oni napsali. Ale mohu vám k tomu říct pikantnost – měli jsme rodinný sraz se sestřenicemi a bratranci a ti si mysleli, že opravdu žiju v Brně.
Narodil se ve znamení štíra v Praze. Vystudoval SPŠS Praha - obor provozuschopnost výrobních zařízení a poté KALD DAMU (absolutorium v roce 2005). Vedle kmenových režisérů Divadla Komedie spolupracoval např. s Miroslavem Krobotem, Vladimírem Morávkem, Jiřím Pokorným, Ivanem Rajmontem ad. Zahrál si jak ve zlaté kapličce (Duše-krajina širá), tak i na komorní scéně Divadla v Řeznické (Důkaz). V divadle Komedie jej v nové sezóně můžete vidět ve hrách Klára S., Sportštyk, Žižkov, Světanápravce . Tři zlaté vlasy děda Vševěda. Ve filmu se kromě Nudy v Brně představil v Účastnících zájezd a Vratných lahvích.
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Festivaly (1), Recenze (3), Rozhovory (1), Z éteru (3), Ze zlaté kapličky (2), Zprávy (1), Zveme ... (9)
Články v rubrice - Rozhovory
Patrik Lančarič: Zlín už ke mně přirostl
Setkání s Patrikem Lančaričem, uměleckým šéfem činohry Městského divadla Zlín, nebylo náhodné. Portál Scena.cz ...celý článek
Časopis 18 - sekce
HUDBA
Peter Nagy 65
Peter Nagy 65
65. narozeniny a 40 let na scéně oslaví oblíbený zpěvák, interpret hitů jako například Kristí celý článek
OPERA/ TANEC
Rok české hudby – Smetana 200
Ecce Homo Bedřich Smetana
Pohnutý život a geniální dílo velikána české hudby 1824–1884 v dokumentu Ma celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Velikáni filmu... Karel Kachyňa
Setkání v červenci
Úsměvná letní romance o nenadálé lásce. Český film uznávaného režiséra Karla Kachyni, od celý článek