Scéna.cz 

Daniel Bartek: Hamlet je zároveň chudák i monstrum.

Koncem února měla v Žižkovském divadle Járy Cimrmana premiéru nová hra: Smrad s Elsionoru, kterou napsali Daniel Bartek a Tomáš Belko podle známého kusu W. Shakespeara. Rouhavý titul, neobvyklá trojice autorů i ne-herecké ztvárnění originálním divadelním sdružením Šrapnel naznačují, že jde o mimořádnou podívanou, kde se míchá hned několik třaskavých směsí.
„Náš Hamlet má problémy s nadváhou, sexem, vyměšováním i oprávněným pocitem vlastní neschopnosti“, říká Daniel Bartek, který je zároveň producentem projektu „Hamlet je zároveň chudák i monstrum, symbol lidské tragédie i směšný hrdina naší doby,“ dodává spoluautor Tomáš Belko.

Podle synopse se ve vaší hře vyskytuje Yorickovo „prdící divadlo“. Co to je za šokující nápad – divadlo, kde se žertuje na téma nafouklých útrob?
D. Bartek: Hra začíná tím, že k Elsionoru přitáhnou potulní herci, aby tu sehráli svoji brutální frašku na téma královské nevěry. Když jsme uvažovali, s jakou hrou mohla tehdy asi taková kočovná společnost uspět, napadl nás kus ve stylu komedie de l´arte, kde se postavy nakopávají do zadnic a pronášejí obhroublé vtípky na téma sexu a vyměšování. Herecké družině principála Yorika navíc už ukrutně kručí v břiše, takže pro kus žvance od pobaveného diváka udělají cokoli. Ale to není až tak výjimečné: divadelní představení, kde se publikum vděčně zasměje doslova každému prdu, se ostatně najdou i dnes.
T. Belko: Smůla Yorickova potulného divadla ovšem spočívá v tom, že se na Elsionoru potkává s princem Hamletem. A ten má bohužel taky zájem předvést před králem svoji hru, která je naopak vrcholně slušňácká a krasodušná, ale jinak naprosto příšerná. Obě krajní polohy divadla se tak sice účelově propojí, ale je to kombinace nejen směšná, ale i zoufalá a tragická. Jak se ovšem ukáže, i touto cestou lze dojít k nečekané katarzi.

Herec Yorick, syn královského šaška, nad kterým v Shakespearovi pronáší Hamlet svůj monolog o smyslu bytí, je dopsaná postava. Odkud se ale vzali ti jeho kumpáni – Ivar a Tovik…?
T. Belko: Chtěli jsme nějaká pěkná severská jména, která jsou neotřelá a zároveň notoricky známá. Sáhli jsme proto po katalogu IKEA, a ten nás nezklamal. Odtud pochází nejen Ivar a Tovik, ale i Ingolf – u IKEA barová židle s opěrkou, u nás Hrobník.

Ještě zajímavější než přidané figury je ale vznik hry: vy jste ji prý původně napsali pro úplně jinou scénu a snad i režiséra?
T.Belko: Hru si u nás původně objednal režisér Petr Lébl, který ji uvažoval uvést v Divadle Na Zábradlí. Tehdy se náš kus ještě jmenoval Telmach, což kupodivu není antický hrdina, ale Hamlet, jenže obráceně a pro lepší výslovnost s „ch“. Petr Lébl si od nás hru ještě nechal odvyprávět, ale čtené zkoušky v Elliadově knihovně, kde náš text recitovali herci jako Jiří Ornest nebo Karl Dobrý, se už bohužel nedožil.
D. Bartek: S Petrovou smrtí možnost Zábradlí padla a my se rozhodli hru z gruntu přepsat. Jakmile bylo jasné, že hry se ujme sdružení Šrapnel a Hamleta Jan Kalina, začala hra i její hrdinové nabývat najednou zcela konkrétní obrysy. Posun do Žižkovského divadla Járy Cimrmana byl pak už jenom logický: Šrapnel je soubor čím dál profesionálnějších nadšenců, kde se herec z Národního divadla potkává s kolegou z dabingu, ale i s bubeníkem, úřednicí a barmankou. A všechny spojuje, že je baví hrát a že pro vtip udělají cokoli, což také jejich režisér Rosťa Křivánek do důsledků využil. Malostranská beseda jako domovská scéna Šrapnelu, kam na něj léta chodila početná kohorta jeho příznivců, je momentálně v rekonstrukci. Šrapnel se proto uchýlil na Žižkov, kde byli k nestandardním hereckým ansámblům vždycky vlídní. A k divákům taky, protože vstupenka je za lidových 100 korun.

Jan Kalina, známý také jako bubeník kapely Sto zvířat, ztvárnil titulní roli už ve vaší předchozí hře Tělocvikář, vyprávějící o dramatickém týdnu, v němž se učitelé připravují na začátek školního roku. A přestože Tělocvikáře Šrapnel úspěšně hraje už pět let, jako prince Hamleta by Kalinu asi tipoval málokdo...
D. Bartek: A v tom je právě Kalinovo mocné kouzlo. Nás totiž nezajímal ten tisíckrát propraný konflikt mezi citlivým princem a nechápavým okolím. Mnohem zajímavější je varianta, že nechápavý je spíš ten princ, který nemá problém s ostatními, ale sám se sebou. Je sice už dávno dospělý, dokonce následník trůnu, ale nikdo ho nebere vážně.Všichni čekají, jestli se konečně rozhoupe a začne si něco s Ofélií - která by navíc asi ani nebyla proti – ale kdepak on. A proč asi? Třeba proto, že je to nesnesitelný mazánek, velké a hrozné dítě, kterému vzali jeho oblíbenou hračku. A tak ho také skoro stokilový Kalina hraje.
T. Belko: Koncepci prince dánského jako nesvéprávného tlusťocha nám potvrdil i William Shakespeare. Teprve když jsme měli scénář hotový, otevřel jsem si namátkou v knihkupectví původní text hry v překladu Martina Hilského a s úžasem si přečetl zajímavou repliku z úst Hamletovy matky, královny Gertrudy: „Je trochu při těle a slabší na dech… Na, šátek, Hamlete! Osuš si čelo!“ Uznejte, že Hamlet prostě nemohl být žádný střízlík.

Oba pracujete už mnoho let v reklamě, vymysleli jste spoustu sloganů: můžete říct, o čem vaše hra vlastně je?
D. Bartek: O realitě tvorby a o hercích. Protože právě herci se tu toho pokládají s plnou vervou a - podle textu hry i ve skutečném představení - jdou až na samou hranici svých možností.
T. Belko: A také o tom, co udělá s člověkem nedostatek lásky. Protože Hamlet měl všechno, jenom lásku ne.

Tomáš Belko: původním povoláním pedagog, nyní pracuje jako kreativní ředitel v reklamě. Je uznávaným textařem, píše mj. pro kapelu 100 zvířat (kde hraje na tenorsaxofon), spolupracoval s Lucií Bílou, Danem Hůlku aj. S Danielem Bartkem napsal hru Tělocvikář a zatím nerealizovaný muzikál Jestli mě chceš, tak zhasni.

Daniel Bartek: kreativní ředitel a známá osobnost v tuzemské reklamní branži. Vystudovaný strojař vyslechl zároveň mnoho přenášek na FAMU a má za sebou i zkušenost hereckou (divadlo Gong). Je jedním ze dvou producentů známého divadelního festivalu Letní shakespearovské slavnosti. S Tomášem Belkem píše hru pro dva herce, jejímž tématem je nevěra, záměna a ne-manželská láska.