Scéna.cz 

Divadelní tipy 42. týden

Komici na jedničku - Nataša Gollová
Petr Nárožný tentokrát ve společnosti jedné z největších filmových hvězd české kinematografie Nataši Gollové (2012). Dále účinkují: K. Fialová, A. Cibulka a K. Hodáčová. Režie A. Sirotková. Nataša Gollová se narodila jako Nataša Hodáčová 27. února 1912. Umělecké jméno si dala podle příjmení svého dědečka, historika Jaroslava Golla. Po gymnáziu studovala Filozofickou fakultu UK v Praze, kterou ale nedokončila. Byla talentovaná na cizí jazyky, hovořila německy, anglicky, francouzsky a rusky. Už jako mladinkou ji lákalo divadlo i scénický tanec. Herectví studovala soukromě. Díky své fyzické kráse, jemnému výrazu, pohybovému nadání a obrovskému hereckému a komediálnímu talentu se dokázala vypracovat mezi největší osobnosti meziválečné kinematografie. Gollová disponovala výjimečným talentem a civilním herectvím, které jí umožnilo uplatnit se v hereckém prostoru napříč žánry. Pro filmového diváka jsou nejvýraznější její role komediální. Za všechny můžeme zmínit skvělé filmové komedie Martina Friče Eva tropí hlouposti a Hotel Modrá hvězda. Rozsah svých hereckých schopností ukázala například ve Vávrově lyrické Pohádce máje, kde nezapomenutelně ztvárnila postavu Helenky. Po roce 1945 byla její kariéra násilně přerušena. Filmový návrat pro ni v roce 1951 připravil Martin Frič v komedii Císařův pekař – Pekařův císař. Později se ještě představila ve vedlejších nebo epizodních rolích v několika celovečerních a televizních filmech. Výraznější příležitost pak dostala ve filmu Zdeňka Podskalského Drahé tety a já, kde i přes svůj vyšší věk a zhoršující se fyzickou kondici dokázala postavě Fany vtisknout obrovskou životní energii a elán. Její poslední rolí byla pacientka v televizním seriálu Sanitka, který vznikl v roce 1984, čtyři roky před hereččinou smrtí. Pojďme si s Petrem Nárožným a jeho hosty připomenout Natašu Gollovou jako mimořádnou herečku a krásnou a inteligentní ženu.
Vysílání: 15.10., 22.45 hod., ČT1
Opakování: 21.10., ČT1

Saša
Legenda divadelního a filmového herectví Saša Rašilov ožije ve vzpomínkách vnuků Saši a Václava, L. Skořepové, Z. Procházkové, J. Mixy, F. Černého, P. Jirase, O. Suchého, R. Stodůlky a mnoha dalších (2008). Dokument J. Rásochy. Saša Rašilov, vlastním jménem Wenzel Rasch Ritter von Hessen, tedy Václav Rasch, rytíř Hessenský, český herec první poloviny dvacátého století, výtečný komik a geniální mystifikátor. Člověk vznešeného jména, který sám aristokratický život nikdy nepoznal. Narodil se do obyčejné rodiny a žižkovský genius loci Rašilova výrazně utvářel. Toto prostředí plodilo drsný a přímý humor, který byl pak v hereckém projevu Saši Rašilova už navždy patrný. V letech po skončení první světové války prochází kabaretem, na prknech Národního divadla v Praze pak ztvární mnohé významné role. Dokument z cyklu Příběhy slavných sleduje dvě linie: hledání odkazu a kořenů. Průvodci jsou kromě vnuků Saši a Václava také L. Skořepová, M. Nesvadba, S. Fišer, J. Pleskot, prof. F. Černý. Filmovou kariéru připomenou a zhodnotí historikové P. Taussig, J. Jiras a J. Mixa.
Vysílání: 16.10., 01.00 hod., ČT1

Neobyčejné životy - Marián Labuda
Životní a profesní příběh virtuózního interpreta laskavých, moudrých i prohnaných postav, od jehož narození v nadcházejících dnech uplyne 80 let (2012). Připravila A. Činčerová. Patřil k nejznámějším hercům u nás i na Slovensku. Už od absolutoria na bratislavské VŠMU projevoval Marián Labuda (*28. 10. 1944 – †5. 1. 2018) výrazný komediální talent, postupně se však jeho doménou na divadelních scénách staly tragikomedie a dramata. Byl spoluzakladatelem legendárního Divadla na korze, stal se členem Slovenského národního divadla, hostoval v Čechách i na Moravě. Vytvořil na 140 hlavních i vedlejších postav ve filmu a televizi. Například nezapomenutelného řidiče Pávka či obchodního cestujícího v Menzelových filmech Vesničko má středisková a Obsluhoval jsem anglického krále, či titulní roli zhýralého despoty v Brabcově Králi Ubu. Sedm let také exceloval jako kontroverzní prezident Tiso v bratislavské Aréně. Úlisné, podlé a prohnané role hrál stejně virtuózně jako moudré, laskavé a obětavé postavy. Vysloužil si jimi nejen řadu ocenění, ale hlavně trvalou přízeň publika.
Vysílání: 18.10., 10.30 hod., ČT1

Úsměvy Jiřího Schmitzera
Jaromír Hanzlík provází výběrem z rolí herce a písničkáře Jiřího Schmitzera, který za pár dnů oslaví 75. narozeniny (2001). Režie P. Vantuch. Dnešním hostem Jaromíra Hanzlíka bude letošní jubilant Jiří Schmitzer (*25. 10. 1949), který se kromě divadelního a filmového herectví věnuje i skládání hudby a písničkářskému vystupování. Svou hereckou kariéru započal po absolutoriu na DAMU v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a v roce 1985 se stal členem souboru Studia Ypsilon, jež bylo jeho domovskou scénou do roku 2003. Už od útlého mládí jej obsazovali filmoví a televizní režiséři. Výrazné role zahrál v komediích Marečku, podejte mi pero! (1976), Postřižiny (1980), Slavnosti sněženek (1983) či Černí baroni (1992). Za trojici působivých dramatických rolí ve filmech Bumerang (1996), Kráska v nesnázích (2006) a Jako nikdy (2013) získal ocenění Český lev. S Jaromírem Hanzlíkem si bude povídat nejen o divadle, filmové a televizní práci, ale také o svých dalších aktivitách a koníčcích, například o parašutismu.
Vysílání: 19.10., 09.00 hod., ČT1
Opakování: 25.10., ČT1