Scéna.cz 

Jan za Chrta dán

IV. ročník katedry alternativního a loutkového divadla DAMU připravil na 8. června 2005 od 19:30 h v Divadle Disk premiéru své poslední absolventské inscenace Jan za Chrta dán. V režii Miroslava Krobota hrají Martina Slúková, Pavol Smolárik, Anna Bubníková, Josef Wiesner, Václav Jiráček, Klára Štěpánková a další.
Inscenací Jan za chrta dán zakončují studenti ateliéru doc. Miroslava Krobota svou absolventskou sezónu v divadle DISK a zároveň také čtyřleté studium na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU. Čtvrtý ročník KALD DAMU se s koncem letošní sezóny transformuje do svébytného divadelního souboru a stávající sezóna v DISKu byla v tomto duchu koncipována jako „nultá“ sezóna budoucího divadelního organismu. Postupně jsme uvedli sedm českých premiér, z toho pětkrát se jednalo o vůbec první uvedení autora v České republice.

Umělecké kvality postrádá báchorka Jan za chrta dán (1828). (…) Drastická dějová kostra je obetkána nejedním podobným motivem, první dvě dějství jsou přeromantizovanou, strašidelnou a až nevkusnou historkou,“ zhodnotil Klicperovu dramatickou báseň ve třech jednáních historik Vladimír Justl. Podobný názor mají i další Klicperovi biografové: hororový příběh o rytíři Sosnomilovi, který v afektu pošle na smrt svého panoše a o upírce Moraně, která saje mladým jinochům vřelou krev, bývá označován za dílko slaboduché a poplatné dobové zálibě ve strašidelných rytírnách. Na českých jevištích se hra objevuje poměrně vzácně; jen loutkáři hru vzali na milost, neboť motivicky vyšinutý akční příběh lidovému loutkovému divadlu vcelku vyhovoval.
S odstupem téměř dvou století lze hru Jan za chrta dán žánrově bezpečně přiradit mezi první české horory. Ve své době nebyl takový žánr ještě ustanoven a Klicpera sám se pokoušel spíše o lidovou báchorku (několik let před vznikem populárních báchorek Tylových). Klicperovu děsuplnou rytírnu jsme se rozhodli transponovat do současnosti, na temný, zaneřáděný dvorek městského činžáku. Hradní osazenstvo z předlohy nahrazujeme mladými obyvateli velkoměsta, outsidery a samotáři. A každý z těchto osamělých podivínů je v podstatě latentní hororovou postavou. Klicperova hra slouží jako výchozí text pro kolektivní tvorbu. V ideálním případě bychom chtěli naplnit starou dramatickou formu moderním obsahem a pokusit se o rehabilitaci nápaditého a akčního děje původní předlohy.