Scéna.cz 

Divadelní tipy 28. týden

Neobyčejné životy - Stanislav Zindulka
Životní a profesní příběh svérázného herce a držitele Thálie za celoživotní mistrovství (2009). Připravili Z. Maléřová a G. Agathonikiadis. Dokumentární pořad připomene životní příběh výrazného českého herce Stanislava Zindulky (*5. 5. 1932 – †14. 3. 2019). Jeho první rolí v profesionálním angažmá byl student ve hře Šťastnou cestu. Jako by to bylo předznamenání pro kluka z Jilemnice, který od dětství věděl, že chce být hercem. Rozloučil se se svými bratry, otcem a "třemi maminkami" a odešel na studia do Prahy. Jeho profesorkou byla Vlasta Fabiánová. Šťastná cesta ho vedla přes Hradec Králové do Brna, kde dozrál k vrcholům, jakými byli Kohoutův August August, august či Durrenmattův Král Jan. Po natočení Kachyňova seriálu Vlak dětství a naděje (který momentálně můžete sledovat každou neděli na ČT1) se stal nejen uznávaným, ale i velice oblíbeným televizním a filmovým hercem a ve svých 57 letech se rozhodl pro riskantní krok. Z jistoty svého brněnského života odešel do Prahy. Studovali a žili zde už oba jeho synové, a tak se svou celoživotní partnerkou podstoupili "studentský život" v podnájmech a posléze náročné stěhování. Žena mu byla i v této chvíli jistotou a potvrzením jeho životního kréda, že "žít jen pro sebe je budoucí chudoba". Od roku 1994 byl stálým členem Činoherního klubu, s divadelním působením se definitivně rozloučil v roce 2018. Mnohokrát se objevil i před filmovou kamerou, například v roli dědečka v komedii Báječná léta pod psa (1997) a především jako představitel Edy ve snímku Babí léto (2001), jenž mu vynesl Českého lva za nejlepší herecký výkon.
Vysílání: 15.7., 15.50 hod., ČT1
Opakování: 16.7., ČT1

Úsměvy Lenky Termerové
Hostem Jaromíra Hanzlíka bude výrazná česká herečka, která tento týden oslavila 75. narozeniny (2012). Režie P. Vantuch. Dnešním hostem Jaromíra Hanzlíka bude herečka Lenka Termerová (*12. 7. 1947), která v těchto dnech oslaví významné životní jubileum. Lenka Termerová se narodila v Hradci Králové, vystudovala DAMU a působila v angažmá v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. V letech 1981-2003 byla členkou pražské Ypsilonky, kde stále v několika představeních hraje. Ve hře "Když tančila" ji diváci mohou vidět v Divadle Bez zábradlí. Je známá z mnoha televizních inscenací (Tajemný svícen, Červená karta, O zámku v podzemí a mnoho dalších) a seriálů (Život na zámku, Rodinná pouta, Nemocnice na kraji města po dvaceti letech, Velmi křehké vztahy, Malé dějiny jedné rodiny a další). Jednu z rolí ztvárnila též ve filmu Vladimíra Drhy Početí mého mladšího bratra či ve slovensko-americkém filmu Marthy Coolidge Princ a já. Je matkou Marthy Issové, jejíž filmovou matku hraje ve filmu Děti noci. Jak je v pořadu Úsměvy zvykem, řadu divadelních, televizních a filmových rolí si připomeneme formou ukázek.
Vysílání: 17.7., 08.25 hod., ČT1
Opakování: 20.7., ČT1

Balada z hadrů
Jan Werich a Miroslav Horníček jako ponocný a antoušek v legendární hře Osvobozeného divadla. Unikátní záznam zachráněný v archivu České televize. V inscenaci Divadla ABC z roku 1960 dále hrají: J. Adamová, O. Lackovič, V. Trégl, E. Hálková, L. Kostelka, J. Bohdalová, R. Hemala, J. Zíma a další. Divadelní režie J. Roháč. Kamera V. Opletal. Režie televizního přenosu M. Zachata. Slavná hra autorské dvojice Voskovec-Werich měla premiéru v roce 1935 a hrála se s velkým diváckým ohlasem. Autoři situovali příběh do prostředí chudinské noclehárny třicátých let, kde si osazenstvo společně zahraje hru inspirovanou životem slavného francouzského básníka Francoise Villona, buřiče a fanfaróna, který svými básněmi burcoval proti vrchnosti. Když Jan Werich v padesátých letech vedl Divadlo ABC, tento divadelní text oprášil. Partnera Jiřího Voskovce Werichovi nahradil Miroslav Horníček a společné jiskření v předscénách reflektovalo současnost nadcházejících let šedesátých. Vedle kvalitního herectví – Villona hrál O. Lackovič, Kateřinu J. Adamová, purkmistra V. Trégl, Filipa L. Kostelka a další – byl angažován také Orchestr Karla Vlacha, který hrál naživo Ježkovy písně Hej, pane králi, Potopa, Svět na ruby a Proti větru. Premiéru v režii Jána Roháče měla inscenace na divadle v roce 1957, televizní záznam v režii Miroslava Zachaty pochází z roku 1960. Tento unikátní záznam byl v archivu ČST později rozstříhán. Znovu zrekonstruován i se slavnými forbínami Jana Wericha a Miroslava Horníčka byl v roce 1998.
Vysílání: 11.7., 20.15 hod., ČT art

Na plovárně s Jiřinou Bohdalovou
Rozhovor Marka Ebena s přední českou herečkou (2001). Režie J. Hojtaš. Jiřina Bohdalová absolvovala dívčí reálné gymnázium a po maturitě v roce 1949 nastoupila jako učitelka na základní škole v Ostravě. Již od dětských let ji ale lákalo divadlo; vliv mělo matčino působení v ochotnickém divadelním souboru, přihláška do baletní školy a také do filmového komparsu. Ve svých šesti letech zažila svůj filmový debut ve filmu Pižla a Žižla na cestách (1937); další dětské role potom ve filmech Zlatý člověk (1939) a Madla zpívá Evropě (1940). Bohdalová se přihlásila na Divadelní fakultu Akademie múzických umění (DAMU), ale přijata byla až na třetí pokus. Studium z rodinných důvodů krátce přerušila a po návratu DAMU řádně absolvovala (v roce 1957) a ukončila rolí v absolventském představení Josefina. Divadelní kariéru začínala po boku Jana Wericha v Divadle ABC a posléze v Městských divadlech pražských. Od roku 1967 do roku 2004 byla Jiřina Bohdalová členkou Divadla na Vinohradech a od roku 2005 je členkou Divadla Na Jezerce. Kromě svých divadelních rolí spolupracuje často s českou televizí; např. spolu s Vladimírem Dvořákem od roku 1956 do 1999 účinkovala v mnoha zábavných a oblíbených pořadech a scénkách. Je významnou a výraznou vypravěčkou dětských pohádek a večerníčků. Např.: Pohádky ovčí babičky, Broučci, Pohádky z mechu a kapradí, Rákosníček a hvězdy, O skřítku Racochejlovi. Z mnoha filmů, v kterých hrála, jsou často připomínány např. Ucho (z roku 1969, do roku 1989 zákaz promítání), muzikálový film Dáma na kolejích (1966), Ženu ani květinou neuhodíš (1967), Bílá paní (1965), Světáci (1969), Hvězda zvaná Pelyněk (1964), Nesmrtelná teta (1993) a Fany (1995). Účinkovala v řadě televizních seriálů, např. F. L. Věk (1971), Chalupáři (1975), Cirkus Humberto (1988), Přítelkyně z domu smutku (1993), Četnické humoresky (2000), Pojišťovna štěstí (2004–2008) nebo v televizním kriminálně komediálním cyklu Zdeňka Zelenky Ach, ty vraždy!.
Vysílání: 13.7., 21.10 hod., ČT art

Cyrano z Bergeraku
Měl odvahu, širokou duši a láskou raněné srdce. Gérard Depardieu ve filmové adaptaci slavné Rostandovy hry. Francouzský film (1990). Dále hrají: J. Weber, A. Brochetová, V. Pérez, R. Bertin a další. Režie Jean-Paul Rappeneau. Paříž, rok 1640. Cyrano z Bergeraku, muž nápadný především svým nosem, ale o nic méně svým vtipem, pohotovostí a básnickým rýmem se zamiluje do své krásné sestřenky Roxany. O tu se uchází i hrabě de Guiche – ženatý "mlsný kocour". Roxanino srdce však patří mladému kadetovi ze Cyranova pluku, Kristiánovi. Roxana žádá Cyrana o pomoc a ochranu mladíka – a Cyrano, ač nešťasten, souhlasí. A tak se stane, že z úst i pera Kristiána vycházejí nádherné verše, jejichž autorem je Cyrano. Roxana se zamiluje, a sama netuší, že víc do veršů, krásných slov než do samotného Kristiána. Zhrzený de Guiche se mstí – a muži musí do války. Roxana spěchá za tím, jehož dopisy si tiskne na svá ňadra...
Francouzská adaptace Cyrana z Bergeraku režiséra Jean-Paula Rappeneaua je snad možná vůbec nejlepší filmovou adaptací tohoto klasického díla Edmonda Rostanda. Okamžitě po svém uvedení se film setkal s diváckým ohlasem nejen ve Francii, ale i mimo Evropu. Největší podíl na světovém úspěchu má Gérard Depardieu, scénář a vynikající režie. Ve filmové internetové databázi lze napočítat až jednatřicet významných světových ocenění jako: Oscar za kostýmy, deset Césarů, 2 Zlaté glóby a mnohá další.
Vysílání: 16.7., 21.50 hod., ČT art

Tři strážníci (2/3) - Voskovec, Werich a Ježek spolu – léta třicátá
J. Voskovec, J. Werich a J. Ježek ve třicátých letech. Legendární trojice českého divadla o sobě a o tom, co je potkalo (2005). Připravili R. Denemarková a A. Kisil. Druhý díl cyklu je věnován létům třicátým. S Janem Werichem, Jiřím Voskovcem a Jaroslavem Ježkem projdeme slavnými i dramatickými etapami Osvobozeného divadla až do jeho zákazu a emigrace jeho protagonistů. I tady nám budou vyprávět oni sami ve svých autentických textech. Neodmyslitelným průvodcem nám budou melodie Jaroslava Ježka a prvky z karikatur Adolfa Hoffmeistra.
Vysílání: 17.7., 21.40 hod., ČT art