Scéna.cz 

Zemřela Nina Divíšková

Nina Divíšková by za necelý měsíc oslavila 85. narozeniny. Skutečnost je jiná, 21. června 2021 odešla obklopena milující rodinou. Filmy Věry Chytilové jako Hra o jablko nebo Panelstory aneb Jak se rodí sídliště, ve kterých hrála, jsem ve filmovém klubu zhlédl většinou v premiéře. Divákům se zapsala do povědomí jako Babička ze seriálu Vyprávěj. Daleko víc než ve filmu jsem ji vnímal coby divadelní herečku.

S režisérem Janem Kačerem odešla nejdříve do Ostravy. V Praze zakotvila v Činoherním klubu, kde působila 35 let (např. Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho). Od svých šedesátin nejvíce zakotvila ve Švandově divadle (Den matky, Tartuffe); v Dejvickém divadle excelovala v Příbězích obyčejného šílenství. Divadlo v Řeznické ji nabídlo nejdříve roli v inscenaci Kráska z Leenane a osudovou Premiéru mládí. Krásný a silný duet s Danielou Bakerovou, režie Dušan D. Pařízek. Inscenace končí únosem letadla oběma představitelkami. Po 11. září dostala inscenace další rozměr. Nina Divíšková ztvárnila postavu Renáty, učitelky ve výslužbě, která své povolání nezapřela. Simona (Daniela Bakerová) zastupovala energickou ženu z lidu, která sice neměla vypilované a distingované vystupování, ale zato sršela energií a dokázala druhého podpořit a zvednout.
Po jedné repríze jsme s oběma strávili večer při vínku, a samozřejmě v případě obou dam i při cigaretě. Nina Divíšková po chvilce začala vyprávět rodinné příhody. Z celého vyprávění bylo poznat, jak její manželství s Janem Kačerem je silné. Každý dokáže druhého posílit. Pro mě to byl silný večer, umocněný nejen hereckým výkonem, ale obrovským lidstvím a obětavostí, životním nadhledem.

Přišla další inscenace: Den matky. Text skutečně pro otrlé. Společensky upjatý divák se ptal, zda tato role Nině Divíškové vůbec patří, zda se jejím ztvárněním nesnižuje. Všechny postavy měly více méně sex každý s každým. Slovník inscenace byl skutečně jadrný. Stačilo objevit nadsázku a parodii a hned vám bylo jasné, že je to role pro Divíškovou takřka šitá na míru. Její alt se plně doplňoval s vulgárním slovníkem a vše do sebe zapadalo a doplňovalo se.
Nemohu zapomenout, a do třetice všeho, na to nejlepší: Příběhy obyčejného šílenství. Opět herecky jemný duet s Miroslavem Krobotem. Plný sarkasmu, ale také milovaného naplnění.
““Režisér Dušan Pařízek, se kterým jsme v té době zkoušeli Premiéru mládí, mi řekl věštecká slova: „Paní Nino, o co jde? Vždyť vy vůbec nekončíte, naopak – to je váš začátek.“ Já mu nevěřila, říkala jsem, že je nesmysl, abych v osmašedesáti letech někde debutovala. Ale on se nedal: „Dejte na moje slova!“ A kupodivu měl pravdu. Nahrnulo se toho tolik, že nevím, kam dřív skočit. Asi mi pánbíček něco vrací.””
Tolik z rozhovoru pro náš portál Scena.cz. Odešla legenda silného herectví. Na všechna setkání budeme vzpomínat.