Scéna.cz 

Komedie o manželství a (jeho) politice v kině

Kdo se bojí Virginie Woolfové z thatcherovské Británie. Tak kritici popisují zbrusu novou hru Hansard, kterou v přímém přenosu světu představí cyklus NT Live. Hansard se v Británii říká doslovnému záznamu parlamentních debat. V první hře bývalého herce Simona Woodse (Pýcha a předsudek) jde však o debaty dvou manželů, kteří po třiceti letech až moc dobře znají svá tajemství a slabá místa. Představení, které poskytlo velký prostor svým dvěma hercům, držitelům cen Olivier Lindsay Duncan (Řím) a Alexi Jenningsovi (Viktorie), režíroval Simon Godwin, divákům NT Live známý díky inscenacím Člověk a nadčlověk, Večer tříkrálový a Antonius a Kleopatra. Přímý přenos duchaplného a nelítostného partnerského zápasu ve čtvrtek 7. listopadu 2019 od 19:45 hod promítne pražské Kino Aero, s českými i anglickými titulky.

S hrou Hansard se jako dramatik představuje 39 letý Simon Woods, dosud známý hlavně jako herec. „Vždycky jsem si psal sám pro sebe, třeba 500 stran dost komplikovaného historického románu. Pak jsem začal psát o dvou manželích, chycených v pekle, které si sami stvořili, a začal jsem zkoumat, jaké chyby je tam dovedly,“ popsal Woods časopisu Vogue. Hru po delším váhání nakonec poslal svému agentovi a ten ji zaslal rovnou Národnímu divadlu. „Už po pár stránkách jsem věděl, že to je něco mimořádného. Jen vzácně se k vám dostane text napsaný s takovou lehkostí, duchaplností a emocionální i divadelní inteligencí. Ještě vzácnější je, aby ho napsal debutant,“ pochvaloval si umělecký šéf NT Rufus Norris.
Norris rozhodl, že hru zkusí na workshopu s Lindsay Duncan a Alexem Jenningsem, kamarády Woodse z dob jeho herecké kariéry. Duncan a Jennings se znají od roku 1980, na divadle se ale naposledy potkali před třiadvaceti lety jako Titanie a Oberon ve Snu čarovné noci. „Nemáme před sebou tajemství, takže zkoušení bylo velmi intenzivní,“ prozradil Jennings v rozhovoru pro deník Metro. Stejní herci si role dlouholetých manželů ponechali i pro světovou premiéru hry na prostředním jevišti National Theatre Lyttelton.

Politika i rodičovství
Simon Woods s herectvím skončil v roce 2008. Poté pomáhal matce své univerzitní kamarádky, Hilary Clinton, během volby demokratického prezidentského kandidáta, o své zkušenosti napsal do amerických novin. „Cítil jsem takové zadostiučinění z práce jako ještě nikdy,“ popsal moment, který ho posunul k dalšímu psaní. V jeho první hře se odráží i jeho zkušenost otce, s manželem vychovává dvě malé dcery. „Hansard vyšel z pocitů rodiče, té děsivé zodpovědnosti a přání, aby vaše děti prospívaly a byly šťastné,“ řekl Woods Vo-gue.
Hra se odehrává v roce 1988, během jednoho dne, který konzervativní poslanec tráví se svou nespokojenou ženou doma. Ona mu vyčítá jeho podporu nechvalně známého Článku 28, který zakazoval učitelům mluvit pozitivně o homosexualitě. Debata kolem tohoto dodatku zákona je dnes považována za jeden z momentů, kdy si britská společnost musela definovat sama sebe a kdy jí politici vnutili určitý názor, podle jakých hodnot by měla žít.

www.aerofilms.cz