Scéna.cz 

Na Putinovy agenty zaostří divadelní soubor

Mrazivou inscenaci na pomezí divadla a filmu s názvem Putinovi agenti připravuje na začátek října divadelní soubor Temporary Collective. Soubor, který se v čele s režisérkou Petrou Tejnorovou věnuje vždy aktuálním společenským tématům, má tentokrát v hledáčku ruské tajné služby. Inscenace volně vychází ze stejnojmenné knihy Ondřeje Kundry a je založena na jedinečném výzkumu ruského vlivu samotných tvůrců. Dějovou linku inscenace tvoří případ jediného odhaleného ruského agenta po roce 1989 Roberta Rachardža. Jedná se o inscenaci v žánru live cinema, který nabízí intenzivní divácký zážitek. Každý večer se dvě stovky diváků stanou součásti živého kina a na vlastní kůži pocítí praktiky agentů. Film totiž vzniká přímo před zraky publika. Do tvůrčího týmu si režisérka Petra Tejnorová přizvala například dramaturgy Jana Tošovského a Ninu Jacques, herce Petra Vančuru, scénografa Antonína Šilara, střihačky Zuzanu Walter a Petru Maceridu, kameramany Kryštofa Melku, Marka Bartoše, Dominika Žižku a další. Inscenace bude uvedena v premiéře 8. října a následně v reprízách 9. a 10. října 2019 v divadle Jatka78. Vstupenky jsou již nyní v prodeji v síti GoOut – www.goout.net.

Projekt režisérky Petry Tejnorové je jedinečný jak svou live cinema formou, tak i tématem. V žánru live cinema dochází k propojení divadelního jazyka a filmové technologie. „Již v předešlých projektech jsem se žánrem live cinema zabývala. Od začátku mě fascinoval, a ačkoliv v zahraničí už byl všude silně rozšířen, u nás se o něm příliš nevědělo. Na live cinema mě baví zejména rozpor mezi tím, co se reálně odehrává na jevišti a tím, co divák vidí na plátně. Otázkou zůstává, jak s filmovým a obecně obrazovým materiálem pracovat v době, která je vizualitou zcela přehlcena,“ vysvětluje režisérka inscenace Petra Tejnorová a dodává: „V projektu s názvem Putinovi agenti samotný žánr live cinema rozvíjíme dál a posouváme i své vlastní hranice. Film, potažmo obraz, přestože vypadá zcela reálně, umí dokonale lhát. Umí podávat důkaz i o tom, co se nikdy nestalo. Tentokrát tedy pracujeme s úplně novou filmovou technikou a zkoumáme zcela jiný způsob vyprávění. Celé je to jedna velká hra, ve které účinkuje jeden herec a v komparzu se objeví tak trochu celá naše země a její občané.“
Život českého občana Roberta R., psychologa rusko-indonéského původu, nese rysy doslova hollywoodského špionážního příběhu. Podařilo se mu proniknout ke špičkám české armády a politiky a následně za velmi dramatických podmínek beze stop zmizet ze země. Porevoluční vývoj a vstup Česka do NATO v roce 1996 a o šest let později i do EU posílil přesvědčení veřejnosti, že odteď nám velká rizika nehrozí. Případ Roberta R. však ukázal, že činnost ruských tajných služeb není reliktem dob dávno minulých, které by pohřbil pád Železné opony, ale naší každodenní realitou. A přestože se celý případ odehrál před deseti lety, dodneška z něj objevujeme stále nové informace. Případ Roberta Rachardža je možná klíčem k pochopení toho, jak důležité pole je Česká republika pro Ruskou federaci.

V současné době politická témata opět pronikají do nejrůznějších uměleckých forem. "Proč se zabýváme tématem ruských tajných služeb u nás? Protože naše bezpečnostní služby o nich hovoří každoročně jako o největším nebezpečí. Protože ruská ambasáda v Praze je největší v celé Evropě. Protože se lidem hájícím ruské zájmy daří celkem snadno pronikat ke špičkám české politiky a byznysu,“ vysvětluje dramaturg inscenace Jan Tošovský a dodává: „Máme pocit, že se jedná o závažný a naléhavý problém a že se ten problém týká každého z nás. Tady se nejedná jenom o naši politickou stabilitu, o naše setrvání v EU, ale i o naši prosperitu, o naši konkurenceschopnost a v neposlední řadě i o naši svobodu. Ruskou kolonií jsme už jednou byli a mnozí z nás si to ještě pamatují."