Scéna.cz 

Herec Jan Sklenář si prý prožívá divadelní pubertu

Nejdříve chodil na ZUŠ, kde se věnoval zpěvu u pana profesora Vladimíra Richtera. „Ten mě přivedl k barokní muzice a od té doby jsem se učil vnímat hudbu komplexně. Operu jsem měl rád už odmala.“ přiznává herec Jan Sklenář, v současné době čerstvý Vašek v „činoherně-operní“ inscenaci Prodaná nevěsta. Původně chtěl studovat speciální pedagogiku, ale pak tento rodák z Brna absolvoval roku 2001 tamní JAMU u profesora Václava Martince. Cesta do hradeckého angažmá vedla krátce přes zlínské divadlo. V herecké práci upřednostňuje zkoušení – „Mám ho rád více než hraní. Vytvářím postavu a mám na všechno čas. Při představení už musí být všechno správně nakoplý, aby to vyšlo.“

Studia na JAMU hodnotí jednak jako období, kdy se „pracovalo zásadně v týmu. Bylo dost času se o práci a zážitcích bavit, vytvořit tak společnou výpověď. Žilo se, pracovalo a při tom hodně pařilo.O vlastním studiu jejich ročníku koluje citát z CD Butty - „Děkujeme všem kolegům, kteří nám ukázali, kudy cesta nevede.“ Škola představovala klady i zápory.

Jan Sklenář prozradil, že se zajímá o divadelní texty – „Témata, která si vybírám, jsou aktuální a dotýkají se zásadních otázek, které bychom jako jedinci, potažmo společnost měli včas řešit, nebo nás vlastní nadutost a hloupost sežere. Pro Městské divadlo Zlín připravoval adaptaci Zvířecí farmy. Na domovské scéně ho čeká inscenování hry Účtování v domě božím v rámci uvedení malých interních projektů v podkrovní scéně.
„Režisérem ale nechci být. Jen mám pocit, že když hraju nějakou roli, tak nemám takovej prostor pro všechno, co bych chtěl vypovědět. Když budu inscenovat nějakou hru, tak lidem čestně řeknu, co říct chci. Všechno pak je v mých rukách,“ uzavřel.

Cestu do Hradce Králové měl prý komplikovanou. Tehdejší umělecký šéf Klicperova divadla Vladimír Morávek neprozradil, jak to bylo doopravdy – „prý vyslal agentku na představení do Marty na základě mého dopisu,“ popisoval Sklenář obvyklý postup. Agentka ho viděla v jedné z nejmenších rolí inscenace Yerma (Pláňka). „Údajně jsem se jí velmi líbil. Morávkovi předala informaci, že má do souboru Richarda Gera.“
Do Hradce se přijel Sklenář představit v den premiéry inscenace Tři sestry. Režisér Morávek prý nevěděl, zda nemá brečet, nebo se smát – před ním nestál Richard Gere, ale takový jelimánek… Nakonec se rozhodl, že to s ním zkusí.
Díky angažmá v Hradci Králové ochutnává „internátní“ život. Bydlení na „herečáku“ (herecká ubytovna) přináší všechny podoby společného bydlení. Hradec je sice blíže ku Praze, ale Jan Sklenář říká – „taky dál od Brna, na Praze zase tolik nezáleží.“
V Brně se narodil a vystudoval. „Rodiče byli přísní (dlouze protáhl do brněnského akcentu) Maminečka vždycky hubovala, když jsem přišel pozdě,“ prozradil. Na rodiče nedá dopustit. Říká ale, že i tak jsou „výborní.“
Na rozdíl od bratra (managerská profese) se Jeník chytil divadla. „Prostě mě museli držet zkrátka.“ Jeho profesní kroky nyní sledují. Jezdí na každou premiéru. „Připomínky mají upřímné,“ prozradil. „Představení hrozně prožívají. Vidím jim to na očích. Ale se spoustou věcí třeba zásadně nesouhlasí.“ Přítomnost známých v hledišti Jana uklidňuje – „cítím se víc mezi svejma.“
Osobně má publikum hodně rád. Kolegové se mu diví, že má hlediště prohlédnuté. „Nakukuji z portálu nebo z okna šatny, kdo jde do divadla.“

Na jevišti se v Klicperově divadle poprvé představil ve hře Troilus a Kressida v režii Jakuba Korčáka. „Tehdy jsem přišel ze školy s velkým nadšením pro alternativní divadlo a najednou skok do suchého sešňerovaného tvaru klasického divadla,“ zavzpomínal.
V inscenaci Nepohodlný indián / Čejen(r. Zdeněk Plachý) hrál hlavní roli. „Tu jsem měl hrozně rád. Taková chytrá ptákovina. Jako Indián jsem se musel naučit balet.“
Z dalších inscenací uveďme: Já je někdo jiný / zdravotní sestra (r. Arnošt Goldflam – 2003); Pekař Jan Marhoul / Jan Josef (r. Jan Kačer – 2003); Othello a Desdemona / As you like It (r. Vladimír Morávek – 2003); Návštěva staré dámy / Farář (r. Vladimír Morávek – 2004).

Herec Jan Sklenář si odbývá u divadla třetí sezónu. Zatím žádnou krizi nepociťuje. „Dle mého jsem v divadelní pubertě. Doufám, že mě dlouho neopustí,“ uzavřel. Na setkání s Janem Sklenářem se můžeme těšit v NetHovorech 16. června 2004 od 17:00 h.