zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Andělé v Americe z NT Live

A. Garfield - Angels in America (Zdroj: H. Maybanks)

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Na závěr divadelní sezóny představil projekt přenosů do kin v rámci NT Live velkorysou inscenaci londýnského Národního divadla Andělé v Americe. Ve dvou večerech mohli diváci vidět téměř osm hodin divadla! To je v rámci přenosů do kin bezpochyby rekordní záležitost. Andělé v Americe se za dobu své existence stali doslova fenoménem a hra Tonyho Kushnera byla prohlášena za jedno z nejvýznamnějších dramatických děl 20. století. Byla dokonce zpracována filmově, jako minisérie na HBO. Na divadle se ovšem staly legendární inscenace Declana Donnellana (každý díl uveden zvlášť 1992 a 1993), ale jak se zdá, i nová inscenace Marianne Elliotové má šanci na zápis do knihy úspěchů NT. Při uvedení obou dílů Andělů s podtitulem gay fantazie na národní témata, tedy Milénium se blíží a Perestrojka, bylo vyprodáno na celou sérii představení v Národním divadle brzy po zahájení předprodeje. A anglická kritika nešetřila chválou. Nyní jsme tedy měli i my, čeští diváci, možnost vidět oba díly v rámci přenosů například v pražském kině Aero.

Tony Kushner, americký Žid, s předky někde na pomezí Ruska a Polska, se v devadesátých letech proslavil právě Anděly v Americe, ságou mapující 80. léta a dotýkající se života v post-Reaganovských Spojených státech, a života tehdejších gayů a novodobého moru, HIV a následně diagnostikované nemoci AIDS, která tuto komunitu postihla. Doba se hodně změnila, tehdejší problémy spojené s gay komunitou a nutností tajit svou sexuální orientaci, a tedy nutné vedení dvojího života, a zároveň hrozba nemoci, na kterou v té době nebyl žádný lék, byly hodně dramatické. Kushner se osobně ocitl v nezáviděníhodné situaci, kdy se jeho osobní preference a také politické názory dostaly do konfliktu se stávajícími převažujícími názory ve společnosti. Dnes je nejen možno hrdě se ke své orientaci přihlásit, ale dokonce legalizovat vztah sňatkem (což Kushner se svým přítelem realizovali v roce 2009). Stejně tak, hrozba AIDS díky léku AZT (který v Andělech díky svým známostem pod rukou sežene mazaný advokát) přinejmenším dochází k zmírnění příznaků, a dnes víme, že oběti HIV přežívají dlouhá léta, tak jako postava Priora ze hry.

Hra Andělé v Americe se objevila na prknech divadla v Celetné už v 90.letech, v původním znění, díky inscenaci Black Box a Misery Loves Company, a byla také přeložena Jitkou Sloupovou a publikována ve Světě a divadle. Nicméně, moc šanci na uvedení u nás asi nemá – ať už kvůli své délce, tak především kvůli množství historických a politických odkazů ke konkrétním problémům Ameriky, které jsou našim divákům značně vzdálené. Nicméně, pro komunitu gayů tato hra znamená jakousi „bibli“. Mám ale pocit, že se možná lépe čte než realizuje na jevišti – zkrátka, Kushner má na srdci mnoho motivů, mnoho slov a pro diváky je tedy scénická verze nepříliš stravitelná. Navíc, Kushner je jako divadelník nadšený Brechtem, a tak ve hře přímo předepisuje „brechtovské zcizování“. A ani to není z hlediska divadelního příliš záživné.
V každém případě, Marianne Elliotová, stejně jako její spolupracovníci a herci především odvedli velmi dobrou, úctyhodnou práci. Na scéně jsou v duchu brechtovském zastoupena všechna prostředí, do nichž vstupujeme střídavým nasvěcováním – ostatně light design je vždy jednou z nejpůsobivějších složek britských inscenací. Většina dějů se odehrává kolem postelí (v druhé části jsou to „smrtelná lože“ v nemocnici. Novátorství Kushnerovo je v tom, že ukazuje střední a vyšší vrstvu společnosti, jeho hrdinové jsou businessmani a právníci, a různé verze přístupu k (vlastní) homosexualitě. Je tu starý právník, tajný homosexuál Roy Cohn, který veřejně proti homosexualitě bojuje, aby si nezkazil image. Je to postava inspirovaná skutečným člověkem, a i zde se do jeho halucinačních vizí plete Ethel Rosenbergová, k jejímuž odsouzení fatálně přispěl (pozn. byla odsouzená za špionáž a údajné vyzrazení tajemství jaderných zbraní protistraně), která usedá jako Kohnovo svědomí u jeho smrtelného lože a symbolicky jej provází až do záhrobí. Je to dále Joe Pitt (rovněž utajený gay ženatý s Harper, závislou na váliu), neurotický Louis, který opustí svého přítele Pirora Waltera poté, co zjistí jeho smrtelnou diagnózu. Vzhledem k požívání léků se součástí příběhu stávají barvité halucinace, v nichž se zjevují andělé. V případě této inscenace je sestoupivší anděl(a) doprovázen(a) černými stíny, které jí poponášejí křídla (tady Elliotová vyhověla onomu brechtovskému zcizování). Snové a reálné scény se prolínají tak, že jen stěží rozeznáváme jejich spoje. Nejzapeklitější je v tomto směru scéna, kdy se Prior ocitá na jakési půdě – snad v očistci – kde je obklopen anděly, a ti ho nazvou svým prorokem. Nakonec však příběh dopadne tak, že je ot právě Prior, který díky léku AZT přežívá – v jeho postavě Kushner vyjadřuje jakousi naději do budoucna. Nesmíme zapomenout ani na to, že druhý díl uvádí rozsáhlý monolog ruského revolucionáře, nastiňující nutnost proměny politické situace (viz Perestrojka). Je to tedy zvláštní směs příběhových pramínků, z nichž si lze vybrat svou oblast zájmu, ale také jejich zdlouhavostí dojít k téměř nesnesitelnému diváckému pocitu. Domnívám se, že to je jeden z účelů tohoto Kushnerova divadelního eposu. V každém případě, v paměti bezpochyby utkví herecké výkony herců, kteří ztvárňují protikladné podoby gayů ve společnosti. Je tu hysterický, zjemnělý, Prior Andrewa Garfielda, který se proměňuje ve vizi jakéhosi surrealisticky rozplývavého proroka, na druhé straně racionální nelítostný obchodník s lidskými osudy Ray Kohna v provedení Nathana Lanea (předtím zazářil jako ústřední postava v novodobé verzi Sluhy dvou pánů), a do třetice Nathan Stewart-Jarrett jako černošský transvestita Belize, který jako zdravotní sestra ošetřuje Kohna na smrtelné posteli.

7.8.2017 01:08:26 Jana Soprová | rubrika - Recenze