Scéna.cz 

Zemřela herečka Věra Kubánková

(22. července 1924 - 14. dubna 2016)
V požehnaném věku odešla do hereckého nebe Věra Kubánková. Byla herecky aktivní až do loňského roku, to znamená, že u divadla působila téměř 70 let (!). Po studiu brněnské konzervatoře zahájila profesionální kariéru v Horáckém divadle v Jihlavě, poté působila v Gottwaldově (dnešním Zlíně) a největší část své kariéry strávila v pražském Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého. Za významnou součást své kariéry považovala spolupráci s Otomarem Krejčou v Divadle za branou, která však byla násilně ukončena zavřením divadla. Kubánková byla ovšem u toho, když se po roce 1989 znovu pokusil DZB obnovit. Herečka rozhodně neměla nouzi o nabídky ani v penzi, dostávala nabídky jak na divadelní, tak filmové role.

Věra Kubánková se narodila na Slovensku, v Košicích. Nicméně, gymnázium už vystudovala v Hradci Králové. Za války byla totálně nasazená v továrně na plynové masky v Brně. Po válce se rozhodla pro studium herectví na brněnské konzervatoři, kterou ukončila v roce 1948. Už v tomto roce nastoupila do angažmá v Horáckém divadle v Jihlavě, po dvou letech následovala dvouletá éra v Divadle pracujících v Gottwaldově. A od roku 1952 se stala jednou z opor Realistického divadla Zdeňka Nejedlého (1952-1967). Na konci 60. let ji zlákal soubor Divadla Za branou (1967-72). Pod vedením Otomara Krejči zde vytvořila několik zajímavých postav, nejčastěji hrála Olgu ve Třech sestrách, která měla přes 200 repríz, a představila se nejen u nás, ale také v zahraničí. Sama Kubánková vzpomínala na průlomovou roli Almy ve Williamsově Létě a dýmu, kterou svou působnost v DZB zahájila. Když bylo Divadlo za branou násilně uzavřeno. Vrátila se Kubánková do Realistického divadla, kde hrála až do 90. let. Poté se znovu stala jednou z opor obnoveného Divadla za branou II. a III., které ale nemělo dlouhého trvání. Do někdejšího Realistického divadla se vrátila ještě v období, kdy bylo znovu přejmenováno na Švandovo divadlo (zahrála si tu v inscenacích Její pastorkyňa 2008 a Peníze od Hitlera 2010). Kubánková nezahálela ani pak, nabídky přijala od Divadla na Jezerce a od mladoboleslavského divadla, její poslední rolí byla paní Marplová v inscenaci Vražda na faře, na níž spolupracovala s Krejčovou dvorní režisérkou Helenou Glancovou. Kromě toho vystupovala Kubánková i na dalších scénách, a za svou kariéru měla za sebou na 160 rozmanitých rolí. Před filmovou a televizní kamerou ztvárnila na čtyřicet rolí střední či menší velikosti, Poprvé se objevila ve studentském krátkometrážním snímku Hynka Bočana Návštěva (1959), jejími prvními celovečerními snímky byly filmy Ledové moře volá (1961) a Labyrint srdce (1961). Poslední výraznou roli sehrála jako babička v oceňovaném filmu Kobry a užovky, a objevila se také v letošní pohádce Řachanda. V roce 1999 získala Věra Kubánková Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v oblasti dabingu a v roce 2006 Thálii za celoživotní mistrovství v oboru činohry.