Scéna.cz 

Polský divadelní plakát

Filmová galanterie Terryho ponožky představuje jeden ze svých dosud největších výstavních projektů. V pražských kinech Aero, Bio Oko a Světozor, brněnském Univerzitním kině Scala a královéhradeckém Biu Central představí na 100 činoherních, operních i baletních plakátů předních polských výtvarníků 20. století. Výstava Polský divadelní plakát vznikla díky spolupráci s Polským institutem v Praze a probíhá v rámci oslav Roku polského divadla, který na letošek vyhlásil polský Sejm. Letos uplynulo právě 250 let od vzniku polského divadelního souboru, jenž později přijal název Teatr Narodowy – Národní divadlo. Výstava bude zahájena vernisáží v pražském kině Světozor 17. září v 17.30 hodin. Součástí vernisáže bude projekce filmu tadeusz.kantor@europa.pl, věnovaného divadelní tvorbě Tadeusze Kantora v Evropě.

„Polský plakát hrál zásadní roli ve vzniku výtvarně autorských uměleckých plakátů v Evropě. Již koncem čtyřicátých let 20. století začali polští výtvarníci pod vedením Józefa Mroszczaka a Henryka Tomaszewského navrhovat originální výtvarné plakáty pro film, divadlo a další oblasti společenského a kulturního života. Od té doby měl polský plakát zcela zásadní inspirativní roli pro navrhování plakátů i v ostatních zemích, tehdejší Československo nevyjímaje. První výstava polského plakátu, která proběhla v roce 1954 v Praze v Domě uměleckého průmyslu, tak byla silným impulsem pro zrod československé plakátové školy,“ vysvětluje Pavel Rajčan, kurátor sbírky Terryho ponožek, jejíž součástí je i 2000 polských plakátů. Výstava Polský divadelní plakát představí velká jména této umělecké oblasti, jakými jsou například Roman Cieślewicz, Jan Lenica, Franciszek Starowieyski, Waldemar Świerzy, Jan Mlodozeniec, ale i práce výtvarníků generačně mladších. Diváci budou moci zhlédnout jak divadelní plakáty činoherní, tak i operní a baletní. K výstavě také vychází oboustranný plakát se všemi 100 vystavenými plakáty, bude jej možné zakoupit na pokladnách všech kin.
„Vysoce ceněná je kupříkladu kolekce operních plakátů Jana Lenici pro Teatr Wielky ve Varšavě. Jeho plakáty k operám Vojcek, Labutí jezero, Tannhäuser, Don Giovanni a Parsifal atakují divákovu pozornost střídmou zkratkou a hýřivou barevnou výrazností. Surreálnem inspirovaný je soubor divadelních plakátů Franciszka Starowieyského. Jeho výtvarný jazyk plný symbolů a metafor se šťastně doplňuje s divadelním jazykem, kde si tajemno, náznak a symbolika vycházejí vstříc a vznikají tak magicky přitažlivé plakáty. Divadelní plakáty Romana Cieślewicze, tohoto „krále polských grafických designérů“, jsou ozdobou výstavy. Cieślewicz odešel v roce 1963 do Paříže a mnoho let navrhoval nepřehlédnutelné plakáty pro Centre National d ´Art et de Culture Georges Pompidou. Stal se uměleckým ředitelem časopisu Elle a úspěšně se prosadil v dalších oborech grafického designu ve Francii. Vystavenou kolekci divadelních plakátů pak doplňují práce o generaci mladších autorů Andrzeje Klimowského, Jerzyho Czierniawského, Romana Kalaruse, Roslawa Szayba, Andrzeje Krajewského, Andreje Pagowského a dalších,“ dodává Rajčan.

Letos oslavujeme 250 let od vzniku polského divadelního souboru, jenž později přijal název Teatr Narodowy – Národní divadlo. K vyhlášení Roku polského divadla polským Sejmem přispěla i skutečnost, že si letos připomínáme další dvě důležitá výročí – 150 let od narození Stanislawa Witkiewicze a 100 let od narození Tadeusze Kantora. Divadlo si během dvou a půl století nelehké polské historie vydobylo jednu důležitou vlastnost - je považováno za lakmusový papírek veřejného dění ve společnosti. Tato jeho role byla často omezována mnoha politickými faktory od cenzury přes kompromisy až k přijímání cizí ideologie, ale přesto si divadlo dokázalo udržet schopnost ovlivňovat modely společenského chování a řešení problémů v těžkých dobách. Polské divadlo tuto roli plní dodnes – nutí k zamyšlení, provokuje a kritizuje.

Výstava probíhá ve foyer pražských kin Aero, Světozor a Bio Oko od 15. září do 30. listopadu 2015.