Scéna.cz 

Michel de Ghelderode: Slečna Jairová

Belgický, francouzsky píšící dramatik Michel de Ghelderode u nás není příliš známý, a to i přes to, že z jeho bohatého díla, čítajícího přes osmdesát her, je do češtiny přeloženo dvacet, což není málo. Řada z těchto her byla i inscenována, a to vesměs významnými českými režiséry, počínaje Otomarem Krejčou přes Evu Tálskou, Josefa Janíka či Jana Schmida až k Peteru Scherhauferovi. Nyní Ghelderodovu v Čechách dosud neuvedenou hru SLEČNA JAIROVÁ nastudovala režisérka Divadla v Dlouhé Hana Burešová se svými stálými spolupracovníky.

„Hra Slečna Jairová mě nadchla už v polovině 90. let, kdy jsem měl možnost se seznámit s první verzí překladu Tomáše Kybala,“ uvádí dramaturg Štěpán Otčenášek. „Nejde o běžný repertoárový kus, už jen spojení pašijí a karnevalu je dost nezvyklé, i když typicky ghelderodovské. Pašije byly jeho stálým a utkvělým tématem, zpracoval je v mnoha hrách a na mnoho způsobů. Jako lidové divadlo i jako skutečné, vážné drama, pro loutky i pro živé herce, v poloze vážné i groteskní. Někde zachovává základní pašijový příběh, jinde, jako právě u Slečny Jairová, rozvíjí nějaký dílčí, vedlejší motiv. Zde je to epizodní novozákonní příběh o vzkříšení mrtvé dcery Jairovy. Samotné pašije tu probíhají jakoby v pozadí, za zdí Jairova domu kdesi na periferii. Děj hry je situován do Flander - možná jde konkrétně o Bruggy - a rozvíjí se v několika časových rovinách. Je tu čas biblický, čas středověkých Flander a zároveň současnost. Minulost splývá se současností, realita s fantazií, posvátné s parodickým. Celá hra je hlubokým existenciálním zamyšlením nad smrtí a vzkříšením, bytím a nebytím. Přitom Ghelderodovo divadlo rozhodně není divadlem literárním, je to plnokrevné divadlo instinktů a bohaté vizuality. Jeho průvodními znaky jsou vášeň, krutost a drsný, groteskní humor.“

„V této hře je spousta věcí, kterým jsme při prvním seznámení nerozuměli a možná jim dodnes nerozumíme,“ dodává režisérka Hana Burešová. „Je tu množství tajemných náznaků a spojení jak s pašijovým příběhem, tak s celou historií lidstva, které se nám třeba ještě nepodařilo odhalit. Je to hra jedinečná svou atmosférou i tím, jak spojuje zdánlivě nespojitelné věci – posvátné a parodické či groteskní, takže z toho vzniká travestie nebo až maškarní škleb. V závěru pak propuká jakási divná apokalypsa, kterou ovšem příběh nekončí. Nepoučitelné lidstvo se zase řítí dál. Ghelderode klade řadu závažných otázek, přestože se vyjadřuje loutkovitě, směšně, přehnaně teatrálně a podobně. Tím chci říct, že Slečna Jairová je zároveň komedie, velmi dobře vystavěné divadlo, které má čtyři pěkně rozložená dějství, jež svou stavbou připomínají operu.“

Autorem scénické hudby je častý spolupracovník Hany Burešové Vladimír Franz: „Moment společnosti, která je přezrálá – a je ráda, že je přezrálá – není nic nového. Ambivalent mezi mystériem a groteskou je také všudypřítomný. Pakliže odmyslíme hojivý faktor času, jakákoli cesta k transcendentnu ve svých některých reáliích je krutě groteskní. Je to vymknutý svět, který ve třech dějstvích zadržuje napětí a teprve v posledním se pustí ze řetězu a jsou to srázy, někdy velmi kruté a tímto způsobem je pojmenován svět. Prostředky – tentokráte sbor, ale ne madrigalový. Nástroje nikoliv tradiční – niněry, sitár, indické misky, gongy, harfičky, pastýřské trouby… ale všechno působí dojmem elektronického zvuku. Pakliže mi byla půl roku neustále předhazována otázka, jak zúročím prezidentskou kampaň, tak tady je první vlaštovka: toto je zpráva o prezidentské kampani – částečně mystérium, ale hodně groteska.“

Titulní roli Blandiny Jairové hraje Magdalena Zimová: „Pro mě je velmi zajímavé právě spojení vysokého a nízkého, to, co obsahuje středověké divadlo, které mě vždycky zajímalo. A u mojí postavy Blandiny se to ještě navíc mísí s jakýmsi bezčasím mezi životem a smrtí, kdy člověk ztratí i povědomí o tom, co se sluší a jak by se měl chovat, jak vlastně vypadá reálný život.“

Překlad Tomáš Kybal, režie Hana Burešová, dramaturgie Štěpán Otčenášek, hudba Vladimír Franz, scéna Martin Černý a kostýmy Hana Fischerová. Hrají M. Zimová / K. Sedláčková-Oltová, M. Táborský, L. Veliká, E. Černá, J. Meduna, J. Vondráček, T. Turek, J. Wohanka, M. Matejka, M. Veliký, P. Varga.
Inscenaci laskavě podpořilo Zastoupení Valonsko-Brusel (Wallonie-Bruxelles International) a čestným hostem premiéry bude Jean-Paul Humpers, výkonný ředitel Association internationale Michel de Ghelderode.
Česká premiéra 3. května 2013, reprízy do konce sezony 7., 14. a 23. 5., 4. a 17. 6. 2013.