Scéna.cz 

Senecova Faidra v Brně

Městské divadlo Brno uvádí od 8. září 2012 básnické drama FAIDRU. V nastudování Hany Burešové hraje v titulní roli Helena Dvořáková. První český překlad Senekovy FAIDRY připravila před pěti lety Eva Stehlíková pro inscenaci Hany Burešové v Divadle v Dlouhé, jež byla zároveň vůbec prvním uvedením Seneky na českém jevišti. V Městském divadle Brno režisérka hru nastudovala se stejným inscenačním týmem (dramaturgie Štěpán Otčenášek, hudba Petr Skoumal, scéna David Marek, kostýmy Hana Fischerová, pohybová spolupráce Hana Halberstadt) a stejnou představitelkou titulní role – Helenou Dvořákovou, která za svou Faidru v Divadle v Dlouhé získala Cenu Alfréda Radoka a byla nominována na Cenu Thálie. V dalších rolích se představí Irena Konvalinová (Chůva), Lukáš Janota (Hippolytus), Viktor Skála (Theseus), Igor Ondříček (Posel a Vedoucí chóru), Hana Kováříková, Eva Jedličková a Eva Ventrubová (Chór).

Hry známého římského stoického filozofa a spisovatele Lucia Annaea Seneky (4 př. n. l., Corduba v Hispánii - 65 n. l., Řím) jsou jedinými zachovanými římskými tragédiemi z císařské doby. Autor, který proslul mj. i jako vychovatel mladého císaře Nerona, vychází sice námětově ve svých tragédiích z řecké mytologie (Agamemno, Hercules Furens, Oedipus, Phaedra, Phoenissae, Thyestes, Troades), způsobem zpracování se však od autorů klasické řecké tragédie z 5. stol. př. n. l. výrazně liší. Jeho krvavá „dramata hrůzy“, varující diváky v duchu stoické filozofie před destruktivními účinky zhoubných lidských vášní, se vyznačují zálibou v líčení drastických scén přímo před zraky diváků. Autor se v nich „nesoustředí na konflikt dobra se zlem, ale na detailní zkoumání moci zla a jeho schopnosti zničit dobro. Jeho tragédie je katastrofa, od počátku předvídaná a nemilosrdně vedená k hrůzostrašnému finále.“ (E. Stehlíková)

Při zpracování známého řeckého mýtu o Faidře vycházel Seneca z první verze Euripidova Hippolyta: Faidra, druhá manželka hrdiny Thesea, se vášnivě zamiluje v době manželovy dlouhé nepřítomnosti do jeho syna z prvního manželství, Hippolyta. Ten však ctí jen bohyni lovu Dianu, ženy nenávidí a nešťastnou Faidru, když se mu vyzná ze své lásky, pohoršeně odmrští a málem zabije. Faidřina chůva, ve strachu ze skandálu, obviní nepřítomného Hippolyta, že chtěl královnu znásilnit, a jako důkaz předloží Hippolytův meč. Nečekaně se navrátivší Theseus svolává na syna pomstu prostřednictvím svého otce, boha moře Neptuna. Ten jeho přání vyhoví a vzápětí přichází zpráva o tragické Hippolytově smrti. Když přinesou jeho tělo rozervané na kusy, zoufalá Faidra vyjeví Theseovi pravdu a Hippolytovým mečem spáchá sebevraždu.

Příběh Faidry, kterou Seneca prezentuje jako nešťastnou oběť patologické milostné vášně, jež strhne do záhuby i jiné, je stále živý, jako jsou ještě pořád živé lidské touhy a bolesti, a dnes jako jindy hovoří o nezměrné, zničující síle nenaplněné lásky, o propastech lidské duše.

V jevištní úpravě Hany Burešové a Štěpána Otčenáška je to krátké, hutné drama bez velkých odboček mířící k jádru, které neřešitelnou situaci pitvá nemilosrdně, z hlediska stoického moralisty, ale bez okázalého moralizování – dává totiž prostor k pochopení celé té tragické události.

Premiéra na Činoherní scéně MdB proběhne 8. a 9. září 2012.