Scéna.cz 

Můj soused, můj nepřítel

Tématem Mezinárodního divadelního projektu Nouzový vchod / Emergency Entrance, na kterém participují kromě pražského Národního divadla také Řecké národní divadlo (Athény), Maďarské divadlo v Kluži, rakouské divadlo Schauspielhaus (Graz), italské Teatro Garibaldi (Palermo) a Izraelské národní divadlo Habima (Tel Aviv), jsou problémy související s migrací a imigrací či konflikt vyplývající z problematického přijetí specifických či nepřizpůsobivých sociálních skupin do společnosti. Všechny inscenace se propojí ve společném festivalu 26. – 29. ledna 2012 v Grazu.

Je příznačné, že tématem české inscenace se stala problematika Romů. Aniž by si inscenace Můj soused, můj nepřítel kladla za cíl cokoli vyřešit, chápou ji její tvůrci jako zásadní a inspirativní zdroj dramatického napětí, na jehož platformě je možné nahlížet nejprovokativnější otázky související s českou národní mentalitou. Inscenace pracuje s prvky dokumentárního divadla.

Předpremiéra: 21. září 2011 v 18 hodin; reprízy: 22. a 23. září 2011 vždy v 18 a 21 hodin. Po zářijových reprízách budou následovat dvě uvedení v prosinci. 7. 12. budou mít navíc diváci jedinečnou možnost vidět také rakouskou část projektu, a sice inscenaci Boat People, kterou jako svůj příspěvek do projektu připravilo divadlo Schauspielhaus Graz. Společnému uvedení bude předcházet několikadenní workshop v Praze.

Můj soused, můj nepřítel / My Neighbour, My Enemy je název projektu, kterým se celé akce účastní činohra Národního divadla. Hledali jsme autentickou podobu tématu, specifickou právě pro Českou republiku. V Česku žije několik menšin – imigrantů, z nichž nejsilnější jsou vietnamská komunita a ukrajinská komunita, která se možná větší měrou skládá z nelegálních přistěhovalců. Právě proto se obě tyto komunity vyznačují poměrně velkou mírou uzavřenosti, jejím příslušníkům přirozeně problémy vznikají, protože mnozí z nich mají v zemi nerovnoprávné občanské postavení z důvodu nelegality pobytu. Ovšem ke konfliktu mezi majoritou a těmito menšinami dochází málo, a když už tak má náhodný charakter. Imigrace stále ještě nemá tu podobu, jakou nabyla v jižních, ale i jiných zemích Evropy. Daleko větší problémy mají u nás tyto komunity interní. Při hlubší debatě nad problémem s různými odborníky a nad tématem projektu jsme soustavně naráželi na okolnost, že skutečně živoucím, ostrým, zneklidňujícím, každodenním a v pravém slova smyslu dramatickým problémem se stalo soužití Čechů a Romů, které se dá připodobnit k etnicko-sociálním konfliktům s přistěhovalci v zemích západní Evropy. Jde o konflikt, na němž se formuje postoj české většiny k jinakosti, k sociálním a etnickým konfliktům současnosti. Jde o konflikt, na němž se formuje a „formuluje“ český nacismus a rasismus se všemi nuancemi, které přináší. Je to konflikt otevřený i latentní, využívaný a zneužívaný politiky i částí státní správy. Současně je to konflikt, který není ryze český, ale celoevropský. Obě strany nyní stojí ostře proti sobě. A také bezradně. Proč? Nechceme dávat laciné odpovědi. Chceme otevřít téma v jeho složitosti a vyvolat otázky po možnostech jeho řešení. Jak se česká veřejnost dokáže vyrovnat s novodobým stěhováním národů, nedokáželi se vyrovnat s jinakostí etnika žijícího po staletí v Čechách a na Moravě?

Scénář: Viktorie Čermáková, Matěj Samec; režie: Viktorie Čermáková; výprava: Jana Preková; dramaturgie: Matěj Samec, Martin Urban; hudba: Petr Kofroň. Hrají: David Matásek; Ladislav Goral; Vojtěch Lavička; David Tišer a Daniela Voráčková.