Scéna.cz 

Činohra Národního divadla v sezoně 2010/2011

Činohra Národního divadla připravuje v nové sezoně osm premiér a jeden zahraniční projekt.
„Nepochybně velkou a očekávanou událostí se stane VĚC MAKROPULOS v režii Roberta Wilsona s paní Soňou Červenou v hlavní roli. Pravděpodobně nejslavnější režisér současnosti, autor vyhraněného stylu a ohromujícího vizuálního rukopisu, se ujme hry českého klasika,“ představuje vlajkovou loď dramaturgického plánu umělecký šéf činohry Michal Dočekal. Čapkova fantastická komedie se záhadou až detektivní přináší pohled do světa operních div a světa zdegenerované šlechty. Premiéra bude 18. listopadu 2011 ve Stavovském divadle.

ŠPINAVÉ RUCE Jeana-Paula Sartra uvedeme na Nové scéně. Filozof, spisovatel a dramatik napsal hru konfrontující politický idealismus a pragmatismus zejména jako kritiku politiky sovětské komunistické strany během druhé světové války. Sartre zobrazil v sedmi obrazech existenciální téma člověka, jenž nenachází svůj smysl života. Idealista Hugo, buržoazní jedináček, člen komunistické strany v jedné nejmenované východoevropské zemi, má pokyn tajné frakce zavraždit jejího generálního tajemníka Hoedera. Končí válka, strana je ještě v ilegalitě. Brzy z ní má vystoupit a ujmout se značné moci. I když inspirační zdroj naštěstí skončil „na smetišti dějin“, otázky politicky motivovaného násilí, pragmatismu hraničícího se zradou přesvědčení a politického kšeftaření se nezdají být neaktuální. Premiéra v režii Ivana Rajmonta bude 3. prosince 2010.

Po zdařilém uvedení Kupce benátského, jedné z Shakespearových „problémových“ her, kterou v psychologicky přesné, nezjednodušující a imaginativní režii uvedl na jeviště Stavovského divadla Martin Čičvák, se lze těšit na dalšího Shakespeara v jeho režii. Bude jím ZKROCENÍ ZLÉ ŽENY. Pro jedny báječná komedie o věčném sváru pohlaví, pro jiné drama s nepřehlédnutelnými mizogynními rysy, jak by se dnes řeklo: značně genderově nevyvážené. „Titul je to nesporně dráždivý a určitě je to velká komedie, a jako taková snad i musí být nekorektní,“ dodává s úsměvem Dočekal. Nejúspěšnější Shakespearova komedie poskytuje excelentní hereckou příležitost především nekonvenčnímu hereckému páru. Premiéra se odehraje 10. února 2011 v Národním divadle.

Komedií o divadle, v nichž je divadlo a herci námětem i předmětem zábavy, není málo. BÝT ČI NEBÝT není jednou z nich. Je sice o hercích a odehrává se v divadle, ale nedá se zařadit mezi jiné, přesahuje je totiž. Autor scénáře a režisér Ernst Lubitsch točil svůj dnes už klasický film téhož názvu v roce 1942. Vybral si téma, které se jej bytostně týkalo. Divadelní soubor se zapojí do špionážního souboje s nacistickou mocí. S pomocí kreativity a perfektních znalostí svého umění nad ní vyzraje v souboji vedeném čistě divadelními prostředky. Hra nanejvýš zábavná, ale vůbec ne plytká, hraje se totiž ve stálém stínu smrti. Aktuální divadelní adaptaci Nicka Whitbyho, která se stala hitem zejména na německých scénách, uvedeme 24. února 2011 ve Stavovském divadle v režii Daniela Špinara, jednoho z nejtalentovanějších režisérů mladé generace.

České drama 20. století se vyznačuje několika jmény, která dosáhla světovosti, a tito autoři jsou právem považováni za moderní klasiky: Čapek, Langer, Havel. Ale patří k nim i Josef Topol, který, ač uváděn v zahraničí, možná nedosáhl takového mezinárodního renomé, přesto je pro české drama 20. století autor nejdůležitější a pro mnohé i nejmilovanější.
„KONEC MASOPUSTU je jednou z nejkrásnějších českých her vůbec a režírovat ji bude Jan Antonín Pitínský, který je k tomuto úkolu vyvolen i povolán,“ vysvětluje výběr režiséra umělecký šéf. Příběh lásky na pozadí drsné reality kolektivizace, která ničí nejen tradice, ale i mravní řád, se mísí se světem divadelní fantazie zosobněné masopustním rejem. Mýtus a realita, vesnice idylická a vesnice skutečná, plná temných vášní… Premiéra bude 26. května 2011 v Národním divadle.

Uvažujeme-li o naší současné situaci, asi těžko se vyhneme slovu desiluze. U někoho je to stín pocitu, u jiného může být ale tak silný, že jej přivede do stavu klinické deprese. Čechovův RACEK je hrou o desiluzi, což by mohlo znít pesimisticky, pokud by se nedala v životě bez iluzí najít i naděje. Premiéra se odehraje 9. června 2011 ve Stavovském divadle v režii Michala Dočekala.
V Divadle Kolowrat uvedeme lyrickou hru SMÍCH od Lenky Lagronové. Hra navazuje na inscenaci Pláč, jednu z nejlepších českých her současnosti, kterou hrajeme v Kolowratu a v níž excelují Taťjana Medvecká, Jana Boušková, Eva Salzmannová a Nina Divíšková pod režijním vedením Jana Kačera. Ten se ujme i režie Smíchu.
Druhou kolowratskou premiérou bude jeden z vítězných textů „radokovské” dramatické soutěže S NADĚJÍ I BEZ NÍ Tomáše Vůjtka. Důkaz, že česká hra nejen nechřadne, ale naopak kvete.

Na jaře na Nové scéně představíme koprodukční projekt Unie Evropských divadel ÚNIKOVÝ VÝCHOD. V režii Viktorie Čermákové prověříme sousedské vztahy evropského společenství ve 21. století.

„Nová sezona 2010/2011 bude taková, aby se za ni Čapek, Shakespeare, Topol, Lubitsch, Čechov a Sartre nemuseli stydět,“ shrnuje Michal Dočekal.