zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Portrét Emil František Burian

Emil František Burian

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Emil František Burian
Portrét významného divadelního experimentátora objevujícího jedinečné inscenační postupy a zároveň autora oper, baletů, filmové i scénické hudby, od jehož narození včera uplynulo 120 let (2002). Scénář R. Denemarková, J. Etlík a A. Kisil. Kamera L. Kroužecký. Režie A. Kisil. Emil František Burian (*11. 6. 1904 – †9. 8. 1959) patřil k největším vizionářům našeho divadla minulého století navzdory rozporuplnosti své osobnosti. Jako člen avantgardního hnutí se zabýval jak obrodou jevištní tvorby, tak populární hudby. Byl nejen režisérem, ale i hercem, zpěvákem, hudebníkem, dramaturgem, básníkem, rozhlasovým komentátorem a výtvarníkem. Působil v Osvobozeném divadle, divadle Dada a v Moderním studiu. Jedním z jeho nejosobitějších počinů byl Voiceband, který založil v roce 1927 a brzy s ním získával mezinárodní úspěchy.

Zlatou érou Burianovy režijní tvorby bylo umělecké vedení vlastní scény D 34, jež měla otevřeně pokrokový a později antifašistický charakter. Byla však i jedinečnou laboratoří inscenačních postupů, včetně hlasového vedení herců, novátorského využívání výtvarných metafor i filmových projekcí na jevišti. Za silně levicové tendence své tvorby byl Burian internován v koncentračním táboře a jen se štěstím přežil bombardování zajatecké lodi Cap Arcona na samém sklonku války. Válečné útrapy pronikavě proměnily jeho osobnost a jeho politická angažovanost se radikalizovala. Obnovil své divadlo pod jménem D 46, v 50. letech 20. století jej však přejmenoval na Armádní umělecké divadlo. Tehdejší tvorba byla poplatná vypjaté ideologii a Burian se až neúprosně prosazoval v komunistické nomenklatuře, na druhou stranu však za své nevypočitatelné jednání byl pro režim nepohodlnou osobou. V polovině 50. let se vrátil ke zdrojům své tvorby, a i na sklonku života dokázal vytvořit díla nadčasové kvality, jež oslovovala mladou generaci diváků a herců. Jeho skladatelské dílo je velmi pestré a zahrnuje mnoho žánrů – melodramy, písně, opery, komorní i orchestrální skladby, jazzové songy, scénickou a filmovou hudbu. Proslulým se stal jeho hudební doprovod k filmu Siréna, za nějž byl oceněn na mezinárodním festivalu v Benátkách.
Vysílání: 12.6., 22.05 hod., ČT art

3.6.2024 10:06:08 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 25 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Proč bychom se netěšili na Smetanu (MdB)

Články v rubrice - Z éteru

Komorní scéna Aréna – 30 let

S nadějí i bez ní

Třicet komorních sezón
Pečlivá dramaturgie, náročný repertoár a kritický pohled na svět, kořeněný cynickým ...celý článek


Divadelní tipy 26. týden

Libuše Geprtová v Babičce

Tichý život Divé Báry
Skryté stránky života velké dramatické herečky Vlasty Fialové, spojené po většinu živ ...celý článek


Divadelní tipy 25. týden

Bandité pro baladu

13. komnata Renaty Prokopové
Herečka Renata Prokopová se musela vyrovnat s tím, že oba její synové po naroz ...celý článek



Časopis 25 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Alšova galerie roste a intenzivně posiluje vášeň pro umění

Belvedere na Hluboké – Let It GROW Again!

Alšova jihočeská galerie představuje rozsáhlý výstavní projekt s názvem Belvedere na Hluboké – Let It GR celý článek

další články...