Scéna.cz 

Dramatizace Kafkovy Ameriky v Plzni

Divadlo J. K. Tyla uvádí v české premiéře novou dramatizaci Kafkovy AMERIKY. Inscenaci věnuje mladý realizační tým pětadvacátému výročí sametové revoluce.
Románové i povídkové dílo Franze Kafky inspirovalo řadu světových divadelních a filmových tvůrců. Zdá se však, že první z jeho románů, Amerika, oslovuje především české tvůrce. Pro divadelní jeviště ji v r. 1985 adaptoval Jan Antonín Pitínský a přes nemalé překážky ze strany vládnoucího režimu ji s Petrem Osolsobě a Ochotnickým kroužkem Brno také realizoval. Ve změněné společenské situaci se s Kafkovým námětem vyrovnával režisér Vladimír Michálek ve stejnojmenném filmu z r. 1994.

Nyní, právě sto let od vzniku románu, vytvořil jeho novou dramatizaci sedmadvacetiletý David Šiktanc a novému tvaru dal jako režisér Divadla J. K. Tyla spolu s výtvarníky Pavlem Kodedou a Terezou Beranovou také scénickou podobu. Autorem hudby k inscenaci je Filip Míšek, na její pohybové složce se výrazně podílí Jana Hanušová.

V roli šestnáctiletého Karla Rossmanna, ztrativšího se ve světě, se představí Marek Adamczyk; dále hrají Jan Maléř, Jan Holík, Klára Krejzová, Pavel Pavlovský a další…

Režisér David Šiktanc o tom, čím Kafkova Amerika promlouvá k naší současnosti a o tématech, jež v ní jako autor dramatizace nalezl:
„Už samotný titul (jehož původcem paradoxně není Franz Kafka, jenž vždy uváděl název Nezvěstný, ale jeho přítel Max Brod) před nás klade sugestivní otázku: Co pro nás dnes Amerika znamená? Není už zlatým snem, imperialistickým nepřítelem, ani svobodným kontinentem, jak byla vnímána v minulosti. Zůstává však vůdčí zemí západního světa, do něhož jsme vstoupili sametovou revolucí, jejíž pětadvacáté výročí si letos připomínáme a jemuž je naše inscenace věnována. Vstoupili jsme do něho – celá naše společnost – stejně nedospělí, jako hlavní hrdina románu, šestnáctiletý Karel Rossmann, a nehledali jsme v něm už svobodu, kterou jsme náhle získali, ale způsob, jak ji naplnit a prožít. A toto hledání, těžší než jsme mohli předpokládat, dosud neskončilo – a právě to se nám stalo tématem.“

Se svým realizačním týmem se Šiktanc chce vzepřít zažité představě o Kafkovi jako autoru bezvýchodných a temných textů: „Osobně mi velmi záleží na tom, aby publikum – díky naší inscenaci – objevilo i jiné výsostně kafkovské vlastnosti: hravost, divadelnost a grotesknost.“

Nová dramaturgyně plzeňské činohry Johana Součková oceňuje u Ameriky podnětnost otevřeného konce: „Na žádném ze svých tří románů nepracoval Kafka déle než na tomto, a přesto dílo zůstalo torzem. Nedokončenost díla ale není na škodu, protože, jak říká sám Kafka, dílo vlastně nekončí.“ Amerika je podle ní „příběhem mladého člověka, který přes počáteční sílu a entuziasmus neodolá náporu krutosti a nespravedlnosti, jež na své cestě potkává, a svůj boj za zachování vlastní identity prohrává. Jakoby spolu s ním prohrávala i jakási víra v člověka a samo lidství…“

Franz Kafka: AMERIKA
Dramatizace a režie David Šiktanc; dramaturgie Johana Součková; scéna Pavel Kodeda; kostýmy Tereza Beranová; hudba a hudební nastudování Filip Míšek a pohybová spolupráce Jana Hanušová.
Hrají: Karel Rossmann: Marek Adamczyk. V dalších rolích: Jan Holík, Martin Chmelař, Petr Konáš, Zorka Kostková, Miloslav Krejsa, Klára Krejsová, Jan Maléř, Zdeněk Mucha, Josef Nechutný, Pavel Pavlovský, Zdeněk Rohlíček, Zuzana Šcerbová, Michal Štěrba, Apolena Veldová, Josef Wiesner