Scéna.cz 

Film na obrazovce 5. týden

Noční filmový klub Třetí muž
Do poválečné Vídně přijíždí na pozvání svého dávného přítele Harryho Limea autor šestákových románů Holly Martins. V Harryho domě však zjišťuje, že jeho hostitel zemřel při automobilové nehodě, a proto se chystá k odletu zpět. Podivné okolnosti kamarádovy smrti mu však nedají spát a navzdory varování se pouští do pátrání po záhadném třetím muži, který byl na místě nehody, ale nikdo o něm nic neví. V tom mu pomáhá Harryho milenka, krásná Anna, s níž začíná pomalu rozplétat klubko událostí, na jehož konci čeká šokující odhalení.
Snímek Třetí muž znamenal po spolupráci na filmu Padlý idol (1948) druhé šťastné setkání slavného spisovatele Grahama Greena, zde jako autora scénáře, s neméně slavným režisérem Carolem Reedem. Vznikl film, k jehož nesporným kvalitám patří vedle výjimečné ucelenosti vyprávění výrazná noirová stylizace. Rozbombardovaná Vídeň, kde kvete černý obchod, nejistota a strach, je ideální kulisou pro psychologický film o lidech, které doba a prostředí změnily k nepoznání. Kritikou uznávané „krvavé melodrama“ (G. Greene) řeší svár odpovědnosti jedince ke společnosti a loajality k příteli. V hlavních rolích excelují Joseph Cotten a Orson Welles, jejichž společný pobyt na plátně dává vzpomenout další z klenotů světové kinematografie, Wellesova Občana Kanea (1941). Zmínit rozhodně zaslouží Oscarem oceněná, expresionisticky laděná černobílá kamera Roberta Kraskera a výrazný citerový hudební doprovod Antona Karase, představující ostrý kontrapunkt k celkově tíživé atmosféře díla. Třetí muž vedle Oscarového úspěchu získal také Velkou cenu festivalu v Cannes a Cenu Britské filmové a televizní akademie (BAFTA) coby nejlepší britský film. O tom, že inteligentně vyprávěnému snímku čas nijak neubral na přitažlivosti, svědčí skutečnost, že byl v anketě Britského filmového institutu z roku 1999 zvolen nejlepším britským filmem 20. století. Vysílání: 28.1., 23.45 hod., ČT2.

Chodníky slávy... Gene Hackman NEBEZPEČNÝ ÚTĚK
Béčkové filmy původně sloužily jako laciný doplněk hlavního programu a ve čtyřicátých a padesátých letech jich hollywoodská studia chrlila poměrně velké množství. Šlo většinou o nenáročné žánrové snímky, o jejichž kvalitách si nedělali iluze ani jejich tvůrci. Přesto však některé z nich překročily svůj stín a staly se kultovními díly. A mnohé se dokonce později dočkaly svých remakeů, s vyšším rozpočtem a s hvězdnějším obsazením. K takovým patří i kriminální thriller The Narrow Margin (1952, Jen o vlas) režiséra Richarda Fleischera, odehrávající se ve vlaku z Chicaga do Los Angeles, v němž cestuje důležitá svědkyně, kterou je nutno ochránit před zabijáky mafie. Námětu se po 38 letech ujal režisér Peter Hyams (nar. 1943), který měl s přepracováním jiných látek už své zkušenosti, mj. natočil pokračování Kubrickovy Vesmírné odysey a remake westernu V pravé poledne, přenesený do vesmíru a nazvaný Outland. V tomto případě ani nebylo moc co měnit, kromě zasazení příběhu do současnosti. Jiná je vlastně jen trasa vlaku, jež se vine kanadským jihozápadem. V nové verzi, česky přejmenované na Nebezpečný útěk (1990), vytvořil hlavní roli zástupce losangeleského návladního Caulfielda dobře známý herec Gene Hackman, který dokáže nejen uvěřitelně předvést akčního hrdinu, ale navíc ho i vybavit šarmem a humorem. Jeho partnerkou v úloze pronásledované svědkyně je Anne Archerová, jejíž parketou jsou především tiše trpící manželky (např. po boku Michaela Douglase ve známém thrilleru Osudová přitažlivost nebo jako žena Jacka Ryana ve špionážních filmech Vysoká hra patriotů a Jasné nebezpečí). Režisér Hyams, jenž u většiny svých děl vykonává i funkci kameramana, dokázal na plátno patřičně přenést přírodní krásy Skalistých hor. Vysílání: 29.1., 22.20 hod., ČT2.

Gallipoli
První ze dvou snímků, při jejichž realizaci se režisér Peter Weir setkal s budoucí hvězdou světové kinematografie Melem Gibsonem, zpracovává temnou kapitolu australské vojenské historie, bitvu o poloostrov Gallipoli. Tvrdé boje první světové války o důležitý Dardanelský průliv skončily zdrcující porážkou spojenců a masakrem velkého množství australských a novozélandských vojáků, vesměs nadšených dobrovolníků. Weir se zaměřuje na Archyho a Franka, dvojici idealistických přátel, jejichž představy jsou na evropském bojišti krutě konfrontovány s realitou. Jasně protiválečný snímek vykresluje běžné životy obou mužů, které se postupně proměňují v noční můru. Velkoryse pojatý film paradoxně vyniká právě pečlivou drobnokresbou jednotlivých postav. Kvality scénáře, důsledně vycházejícího z historické skutečnosti, umocnila suverénní a přitom nenápadná režie. Emotivní účinek díla znásobují citlivě použité hudební motivy různých žánrů. Snímek získal v roce 1981 celkem devět cen Australského filmového institutu.
Film uvádíme v širokoúhlém formátu s původním českým dabingem s Vladimírem Dlouhým a Oldřichem Kaiserem v hlavních rolích. Vysílání: 30.1., 23.25 hod., ČT1.

Světové filmové perly Dvojitý čas
Režisér Giuseppe Capotondi pojal svůj suverénní debut jako svérázný milostný příběh hotelové pokojské a bývalého policisty, dvou osamělých duší, které se sejdou na seznamovací akci ve stylu speed dating. Oboustranná přitažlivost hrdiny spíše zaskočí, oba jsou obtěžkaní traumaty z minulosti a v lásku už snad ani nedoufali. Ve chvíli, kdy pozvolna začínají věřit svému štěstí, jim zkříží cestu přepadení a střelba. Křehká romance se rázem změní ve sled děsivých nočních můr?
Příběh plný zvratů si umně pohrává s diváckými očekáváními, formálně komplikovaná stavba filmu se odehrává v různých časoprostorových rovinách - a přitom se většina důležitých odhalení obejde beze slov. To je umožněno hlavně skvělými výkony obou hlavních představitelů Ksenie Rappoportové a Filippa Timiho. Oba byli na MFF v Benátkách za svůj výkon oceněni a mladými diváky byl snímek navíc zvolen filmem roku. Vysílání: 30.1., 22.30 hod., ČT2.

Filmové návraty Charly
Charly Gordon (Cliff Robertson) je zaměstnán jako pomocník v malé bostonské pekárně a po práci chodí do večerní školy, kde se učí číst a psát. Má IQ 59 a jeho jednoduchý svět obsahuje ještě pravidelné vyjížďky turistickým autobusem, při nichž se seznamuje s historií města, a stejně také pravidelné kruté žertíky, jimž ho vystavují jeho "kamarádi" z pekárny. Charlyova usilovná snaha o sebezdokonalení však nepřináší viditelné výsledky. Na přímluvu učitelky z večerní školy Alice Kinianové (Claire Bloomová) se podrobuje různým testům, ani ty však nesignalizují sebemenší pokrok. Obzvláště ho rozčiluje, když pokaždé prohrává závod s laboratorní myškou Algernonem o to, kdo dřív najde cestu bludištěm. Všechno se změní po experimentální mozkové operaci, jíž se Charly podrobí. Hranice jeho inteligence se najednou posouvají do nekonečna... Snímek Charly (1968) je adaptací povídky Daniela Keyese Květiny pro Algernona (1959, později přepracované i do románové podoby) a stojí a padá s vynikajícím výkonem Cliffa Robertsona v titulní úloze. Režisér Ralph Nelson (1916-1987) patří ke generaci tvůrců, kteří získali ostruhy v televizi (podobně jako Sidney Lumet, Arthur Penn nebo Franklin Schaffner) a bývá připomínán především v souvislosti se svým nábožensky laděným dramatem Lilie polní (1963) kvůli oscarovému výkonu jeho hlavního protagonisty Sidneye Poitiera. V Charlym přivedl ke stejnému ocenění také Cliffa Robertsona. I přes určitou poplatnost době svého vzniku (násilná implantace filozofie hippies a celého milostného motivu nebo zbytečné použití tehdy módního děleného plátna) zůstává Charly působivou studií jednoho neobvyklého lidského osudu. Hudební doprovod filmu složil známý indický hudebník Ravi Shankar. Vysílání: 03.2., 12.50 hod., ČT2.